Domorodé kmeny, které postavily Austrálii před soud, obývají Ostrovy Torresova průlivu mezi Austrálii a Novou Guineou. Hladina oceánů, která stoupá v důsledku tání ledovců, hrozí pás téměř tří set panenských ostrůvků zcela zaplavit.
„Změny mají dopad na naši zemi a na blaho naší komunity, která si stále udržuje původní kulturu a tradice,“ uvedl Kabay Tamu, jeden z domorodců. Na čtrnácti obydlených ostrovech nyní žije přes 4 500 lidí. Zbylé ostrůvky obývají také desítky ohrožených druhů zvířat, kterým kvůli stoupající mořské hladině hrozí vyhynutí.
Domorodcům vadí, že ačkoliv si australská vláda stanovila cíle ve snižování uhlíkových emisí, v praxi nepodniká žádné kroky k jejich dosažení. Navzdory slibům parlament stále ustupuje zájmům ropných a uhelných společností, popisuje stížnosti ostrovanů Al Jazeera.
Australská vláda se v roce 2015 zavázala, že do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů nejméně o 26 %. O rok později tento cíl slavnostně potvrdila při podpisu Pařížské klimatické dohody. Jak ale ukazují poslední předpovědi, za deset let bude Austrálie do atmosféry vypouštět o pouhých 7 % emisí méně. Přinejlepším.
„Opakovaná neschopnost Austrálie postavit infrastrukturu, která by ostrovy ochránila, a přijmout opatření, která by snížila produkci skleníkových plynů, dohromady porušují práva obyvatelů ostrovů na kulturu, rodinu a život,“ uvedla Sophie Marjanacová, šéfka právního týmu z neziskové firmy ClientEarth, která domorodce zastupuje.
Ostrovy Torresova průlivu jsou součástí Austrálie. Obývá je přibližně 4500 lidí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ambicózní, ale proveditelné
Ostrovní kmeny teď po Austrálii požadují nejen, aby začala podnikat skutečné kroky ke snížení produkce emisí, ale také aby si v tomto snažení stanovila nové, ambicióznější cíle. Doufají v rozsudek, který by Austrálii donutil do roku 2030 produkovat o 65 % méně emisí než v roce 2005, a v roce 2050 nemít již žádnou uhlíkovou stopu.
Součástí stížnosti je také požadavek, aby Austrálie postupně přestala využívat i vyvážet uhlí, a aby uvolnila 20 milionů dolarů na výstavbu infrastruktury, která obyvatele ostrovů ochrání před stoupající mořskou hladinou.
Studenti celého světa vyšli demonstrovat za klima. Vše začala mladá Švédka |
Přestože se požadavky zdají ambiciózní, podle profesora práv a dřívějšího zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva Johna Knoxe má případ šanci na úspěch. „Rada pro lidská práva minulý rok stanovila, že povinnost států chránit lidská práva se vztahuje také újmy v důsledku klimatických změn,“ připomněl Know na Twitteru.
Pakliže domorodci spor vyhrají, půjde podle Knoxe o přelomový rozsudek. Přestože rozhodnutí Rady pro lidská práva nejsou závazné, její rozhodnutí by vystavilo Austrálii velkému tlaku, aby požadavky splnila, a zároveň stanovilo precedent pro další kauzy.
Nároky ostrovanů nacházejí podporu také u obyvatel pevninské Austrálie. V zemi se v sobotu uskuteční volby, ve kterých podle průzkumů čeká propad současnou konzervativní vládu premiéra Scotta Morrisona. Její loudavý přístup k otázkám životního prostředí se stal hlavním terčem kritiky v předvolebním klání.
We're supporting Torres Strait Islanders to bring a world-first #climatechange case on #humanrights grounds. Add your voice: tell Australia's PM to act on climate now. https://t.co/kzKGgzz0B1 #OurIslandsOurHome https://t.co/ICG6cWO67j
Na začátku května pražští studenti znovu „stávkovali za klima“:
