Koně, jimž Španělé přezdívají bestas, se po většinu roku volně pasou po svazích slunné Galicie. Jednou ročně je však majitelé shromáždí při příležitosti několikadenního tradičního festivalu, kde jim v kulaté aréně před stovkami diváků ostříhají žíně, označí je mikročipem a naočkují.
„Neexistují žádné jiné oblasti s populací divokých koní, kde nedochází k žádnému lidskému zásahu kromě této každoroční akce,“ líčí biolog Jaime Fagúndez z univerzity v A Coruně a vedoucí studie, jenž vznikla v rámci projektu zastřešeného EU.
Životní prostor těchto jedinečných zvířat ale neustále zmenšuje rozšiřování plantáží eukalyptu, suroviny používané v papírenském průmyslu. Region je navíc domovem největší populace vlků v západní Evropě a koně se podle odborníků v posledních letech stávají jejich hlavní kořistí.
Ačkoli španělská vláda majitele koní v takovém případě odškodní, proces uplatnění nároku je zdlouhavý. Majitelé jsou navíc za koně odpovědní v případě, že zvířata způsobí na místních silnicích nehodu.
 |
Ačkoli část hříbat lze prodat na maso a koňské žíně na různé využití, vlastnictví divokých koní podle listu The Times přináší vedle mnoha povinností jen minimální zisk. Hlavní motivací těch, kteří se rozhodli v chovu pokračovat, je zachování tradice, jenž se dědí po celé generace.
Pokles populace ohrožuje ekosystém
„Pokles populace divokých koní nevěstí nic dobrého pro ekosystém Galicie,“ líčí Fagúndez, jehož studie se zaměřila na dvě populace divokých koní, a to u měst Groba a Xistral na severním a západním pobřeží regionu.
S týmem kolegů dospěl k závěru, že ztráta koňských stád by měla zásadní dopad na místní vřesoviště, která podporují biologickou rozmanitost, zachycují uhlík v půdě a předcházejí lesním požárům.
Stříhání divokých koní v Galicii:
Podle Fegundeze je udržení systému stěžejní. „Koně se na rozdíl od skotu živí zejména hlodášem, trnitým keřem z čeledi bobovitých, a to drží tuto rostlinu pod kontrolou. To umožňuje prosperovat i dalším druhům, jako je například vzácný hořec hořepník,“ popisuje biolog s odkazem na modrokvětou rostlinu.
Bez koní se podle Fegundeze může vřesoviště proměnit v křoviny, které budou náchylnější k lesním požárům, jimž region čelí stále častěji.
„Koně také fungují jako pomyslný nárazník mezi vlky a jinými zemědělskými zvířaty. Bez divokých poníků coby kořisti by vlci začali hledat jiné zdroje potravy, a to by vedlo k většímu napětí s farmáři,“ líčí.
#HxHBaixoMiño
#EnDirecto 105.1 FM y https://t.co/kzjYxvkTUI ️ | Comenzamos repasando la actualidad de @Concellotui con el alcalde de @kikecabaleiro y la programación de Nadal de Salceda con @VeronicaTouron Luego hablamos con @jaimefagundez del proyecto ‘Life GrazeLIFE’ https://t.co/p6NrFpOBHe
Zpráva doporučuje, aby EU vlastníkům ponechala ohledně předpisů více prostoru, například je nenutila k povinnému čipování zvířat, a výrazně omezila využívání půdy pro výsadbu eukalyptu. Podle odborníků by unie rovněž měla poskytnout dotace na výstražné značení oplocení podél silnic a tak by se předešlo nehodám.
V nové rezervaci divocí koně ukážou, jestli umějí spásat podmáčené louky |
„Koně a vlci mohou koexistovat, pokud bude systém kompenzací upraven tak, aby platil za přítomnost vlků v oblasti spíše než za škody, které způsobí,“ domnívají se odborníci.
„Divoké koně nemusí vlastnit lidé, aby přežili, ale přerušil by se tak vztah mezi lidmi a zvířaty. To by porušilo kulturní dědictví regionu,“ uzavírá Fagúndez.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
