Mě už rozčiluje i to, že musím vyťukávat při použití platební karty češtinu... jako by to sama nevěděla... že musím potvrdit PIN Enterem...

Ok, ale tamní katastr nemovitostí byste nechtěli. Tam jsme 15 let před nimi zase my.

Řeknete nám o tom něco více? V čem je ten jejich katastr mnohem horší než ten náš, který to má poněkud roztříštěné. Co tím myslím, na to vám odpoví každý geodet kterého se na to zeptáte.

Já jsem třeba strašně rád při podávání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí sepisoval daňové správě údaje z katastru nemovitostí. Přitom zrovna toto je druh daně, kdy stát má veškeré informace, kdy jsem nabyl nemovitost, jak je velká, co je to za druh,...

Je ovšem jutno dodat, že toto děláte pouze jednou, a to při nabytí nemovitosti...

A úředníci nebudou mít co žrát.

To u nás už nejlepší premiér v historii nabral 40000 nových státních zaměstnanců a dalších 16000 plánuje na tento rok.

K tomu chce vystavět obří úřednický komplex na kraji Prahy...

Nejde ani tak o úředníky, jako spíš o nemístné a nesmyslné obavy ze ztráty nebo zneužití "citlivých dat" občanů. Mainstreamová česká propaganda hustí do lidí, jak jsou jejich citlivá data "zneužitelná" a lidi na to, bohužel, slyší. Pak se nedivme, že základní čtyři registry pro veřejnou správu nefungují dodnes. Proč? Protože nejsou vzájemně propojeny. A proč nejsou vzájemně propojeny? Důvodů je mnoho, ale především je zde obava, že by úředník na jednom úřadu mohl některá z dat, týkajících se jiného úřadu, "zneužít". Takže se mu omezují přístupy jen k vybraným datům. S tím, že vybraná data vybírá nekompetentní člověk. Takže propojení nefunguje, neboť ouřada se nedozví data, která potřebuje ke své práci, protože jsou pro něho nepřístupná. Takže musí napsat dopis ouřadovi z druhého ouřadu s příslušným požadavkem, převést do pdf, nechat podepsat příslušným oprávněným vedoucím a zaslat datovou zprávou. A čekat, až mu dotyčný ouřada z druhého ouřadu pošle odpověď. A dny běží, i když by - při propojení registrů - stačilo několik kliků myší...

Elektronicky nic podstatného nechci. Papír, razítko, podpis je jediná jistota.

Vloni v létě jsme projeli celé Pobaltí. Jeli jsme tam na měsíc a s pocitem, že jedeme trochu na "safari", skoro do (minimálně v evropském kontextu) rozvojových zemí. Vrátili jsme se za prvé nadšeni a to zejména z Estonska a za druhé s jasným uvědoměním, že se vcelku bezpečně zařazujeme mezi největší burany Evropy. Klobouk dolu před Estonci. Začali později a předběhli nás skoro ve všem.

No a u nas zase zamestnavame uredniky, ktreri vyrobi pekny formular, my ho na urade vyplnime, jiny urednik ho prepise do pocitace aby si ho mohl dalsi urednik vytisknout, neco v tom upravit a zase prepsat zpet... A i diky tomu mame rekordne nizkou nezamestnanost a vysoke statni investice.

Já bych tak 50 let počkal a sledoval, jak se to tam osvědčí.

Mezi tím si můžeme vylézt zpět na stromy...

No asi je to obecně fajn, ale není to pro stát samospásné. Nepřinese to automaticky blahobyt, ekonomický růst a odvažuji si říct, že to nemusí snížit byrokracii tak jak si hned každý představuje.

Rovněž mám neodbytný pocit, že se tyhle malé pobaltské země snaží za každou cenu předvádět a něčím na sebe upoutat pozornost...

Mě mnohem více oslovují jiné věci. Oslovuje mě například svébytný pronárodní režim v Maďarsku a Polsku... To je pro mě inspirace a to bych bral raději než nějakou digitalizaci jinak euroservilních pobaltských států...

Jak tohle můžete vůbec napsat? Proč by dělali něco takového pro zviditelnění? To je čistá spekulace, naprosto mimo realitu. Ach jo, proč.

A Proč by to nemělo snížit byrokracii? Jestli to je dobře nastavené, tak nepotřebujete obýhat milion uřadů, nepotřebujete milión razítek a všechno uděláte z pohodlí domova. Tomu se dá jedině tleskat. Tak by to mělo být.

To co předvádějí u nás je fraška. Jdete na úřad a zas musíte vyplňovat milionkrát adresu, rodné číslo a další věci, které stát už dávno má v mnoha svých databázích. A místo aby to konečně propojil, tak dělá všechno proto aby naopak všechno zesložitil a přijal kvůli tomu víc lidí, kteří snad ty data nosí na disketě mezi jednotlivýma kancelářema, jinak to není možný.

Estonsko je příklad jak to mělo být už dávno u nás. Škoda, že tady chce každý na tom vydělat. Stačí jen podívat se kam zmizely ty skoro 2 miliardy Korun za slavnou Open Card. A přitom to samé udělala Krnáčová za "pár" milionů a daleko víc.

Tímhle přístupem se nikam nedostanem a Estonsko nás už dávno předhonilo.