Na seznamu letos podle zprávy amerického ministerstva přibyl Kamerun, Libye a Nigérie. Tyto země se tak přidaly k Afghánistánu, Barmě, Demokratické republice Kongo, Somálsku, Jižnímu Súdánu, Súdánu, Sýrii, Afghánistánu, Íráku, Íránu, Mali a Jemenu.
Nejvíce dětských rekrutů mají na svědomí nestátní útvary a bojůvky. Zákon o prevenci rekrutování dětských vojáků, které Spojené státy přijaly v roce 2008, požaduje, aby za zamezení nabírání dětí zodpovídala především vláda dané země. Pokud tak nečiní, nemá nárok na podporu ze strany asistenčních armádních programů USA. Z těch je financován trénink, vybavení a další armádní potřeby.
Toto opatření však nemá dosah ve všech zemích, kde by to bylo potřeba. Děti beztrestně nabírá například vláda v Afghánistánu a stejná situace je v Sýrii, kam dětské vojáky nasazuje také Írán. Ten zároveň trénink dětských vojáků pomáhá financovat v Iráku a Jemenu.
Zpráva upozorňuje také na na pozitivní vývoj, a to v Súdánu či Demokratické republice Kongo. Tam nebyl za posledních pět let zaznamenán žádný případ verbování dětí národními armádními složkami. Povinnost doložit věk při vstupu do armády zabránila službě více než 140 dětí a zároveň se zvýšila snaha o vyšetřování a odsuzování náborářů. Vláda přesto stále spolupracuje s nevládními složkami, jež dětské vojáky využívají.
Nová súdánská vláda pak v roce 2019 dovolila Organizaci spojených národů, aby do země vypravovala kontroly za účelem zjištění, zda jsou v útvarech děti přítomny. Za tímto účelem dostalo rozkazy a trénink na pět tisíc vojáků.
Naděje na navrácené dětství
Organizace UNICEF v loňském roce osvobodila mimo jiné 119 dětí z ozbrojené skupiny v Jižním Súdánu. Zahrnovala 48 dívek a nejmladšímu dítěti bylo 10 let. Od roku 2017 pak UNICEF pomohl téměř 9 tisícům dětí. „Každé zachráněné dítě představuje naději na obnovení dětství a budoucnosti,“ uvedla výkonná ředitelka organizace Henrietta Foreová.
Místo školy smrt v první linii. Počet dětských vojáků roste, varuje OSN |
UNICEF považuje za dětské vojáky všechny děti, které jsou zapojené do ozbrojené skupiny, a to nejen jako vojáci, ale také jako poslíčci, kuchaři, nosiči nebo sexuální otroci. Fenomén je známý od počátku historie válečných konfliktů, jeho četnost se znásobuje od poslední třetiny 20. století společně s nárůstem občanských válek.
Kromě těch dětí, které se stanou vojáky z vlastní vůle, například po ztrátě rodiny, tvoří nezanedbatelné množství unesené děti či děti přinucené pod pohrůžkou násilí či smrti. Podle odhadů až třetinu z těchto dětí tvoří dívky, kterým se dostává hrubějšího zacházení a často jsou zároveň obětmi pohlavního zneužívání.
Podle statistiky organizace je do ozbrojených konfliktů po celém světě zapojených zhruba 300 tisíc dětí. Experti popsali, že bývalí dětští vojáci i po skončení služby často zůstávají na okraji společnosti, mají sebevražedné sklony a žijí v neustálém strachu.
Dětský voják ze Súdánu utekl bojům. Stal se právníkem v Austrálii (2015):
