Tažení provází sílící humanitární krize a zabíjení civilistů, které mnozí obyvatelé Západu označují za genocidu. Na protesty v Paříži a Londýně dorazily desetitisíce lidí, žádné výraznější bezpečnostní problémy hlášeny nejsou.
Ve francouzské metropoli policie nakonec povolila pochod z Náměstí republiky poté, co podobné akce v uplynulých týdnech zakazovala. Podle úřadů se do něj zapojilo bezmála 20 tisíc lidí, organizátoři uváděli trojnásobný údaj.
Podle zpravodajského webu franceinfo byl na manifestaci i levicový opoziční lídr Jean-Luc Mélenchon, který dění v Gaze označil za „strašlivý masakr“. Menší protesty se konaly v několika dalších francouzských městech.
Lidé se účastní demonstrace požadující příměří v Gaze, ukončení náletů a ukončení „násilného vysídlování obyvatelstva" v rámci probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a palestinskou islamistickou skupinou Hamás. (4. listopadu 2023)
Dav s palestinskými vlajkami se shromáždil také na náměstí Alexanderplatz v Berlíně, kde zaznívala hesla jako „osvoboďte Palestinu“, informovala agentura AFP. Na transparentech byly k vidění slogany „příměří“ nebo „zastavte genocidu“. Na akci svolanou několika arabskými a levicovými skupinami dorazilo podle agentury DPA na 6 tisíc lidí, zatímco bylo ve městě nasazeno tisíc policistů ve snaze předejít opakování násilností.
Izraelská armáda v kibucu Beeri selhala. Zažili jsme peklo, vzpomínají přeživší |
Do ulic vyšli také lidé v britských městech od Londýna po Glasgow, píše zpravodajská společnost BBC. V hlavním městě skupiny demonstrantů nakrátko zablokovaly dopravu na Oxford Circus a Piccadilly Circus, následně lidé volali po přerušení bojů při hlavním shromáždění na Trafalgarském náměstí. Podle policie bylo v centru Londýna na 30 tisíc protestujících.
Policie několik lidí zatkla, mimo jiné za transparent, který podle ní mohl podněcovat nenávist. Podobné případy se objevily už při dřívějších protestech, které nejen v Británii provází projevy antisemitismu či podpory islamistického hnutí Hamás.
Vlna demonstrací pokračuje v době, kdy izraelská armáda stupňuje vojenské operace v Gaze s cílem zničit Hamás, který 7. října podnikl nejkrvavější útok na Izrael za poslední desetiletí a povraždil stovky civilistů. Židovský stát zareagoval mimo jiné masivním bombardováním Pásma Gazy, které si podle tamních činitelů vyžádalo skoro 10 tisíc mrtvých. Statisíce lidí musely opustit domovy a podle OSN civilisté v Gaze čelí kolektivnímu trestu v podání Izraele, který zpřísnil blokádu na dodávky základních potřeb.
Tisíce v tunelech mají dost zbraní, raket i zásob. Hamás počítá s vleklou válkou |
Izraelská vláda myšlenku příměří odmítá, neboť takový postup by podle ní pomohl Hamásu. V tomto směru má podporu západních vlád v čele s tou americkou, která prosazuje „humanitární přestávky“ v bojích za účelem distribuce pomoci a propuštění rukojmích Hamásu.
