Střetli se na tenkém ledě, v otázce významu ikony boje za rovnost amerických segregovaných černochů Martina Luthera Kinga. "Sen dr. Kinga se začal realizovat, když prezident Lyndon Johnson prosadil přijetí zákona o občanských právech v roce 1964," řekla televizi Fox Hillary Clintonová, aby ukázala, že jen schopný prezident dokáže prosadit "změnu".
"Urazilo to některé lidi, kteří si myslí, že to snižuje roli Martina L. Kinga při přijímání zákona o občanských právech," řekl agentuře AP černý senátor z Illinois Barack Obama, který výrok označil za směšný.
Za Hillary Clintonovou se ale předevčírem postavil první černošský miliardář a vlastník sítě kabelových televizí Bob Johnson. "Hillary a Bill Clintonovi se vždy zajímali o problémy černochů," řekl agentuře AP.
Na oplátku na Obamu vytáhl jeho hřích z mládí, kdy zkusil drogy. Za podobné prohlášení už dostal padáka Bill Shaheen z kampaně newyorské senátorky.
Napětí mezi oběma tábory by se dalo krájet. Chtějí získat na svou stranu černé voliče. Vše se točí okolo otázky: Může už být černoch zvolen americkým prezidentem?
"Některým lidem stále na barvě kůže záleží," s povzdechem přiznal listu Los Angeles Times pošťák Darcus Gordon. Potvrdil to i výzkum Národní asociace pro pokrok barevných lidí. Podle něj si ještě minulý rok v srpnu tři čtvrtiny černochů myslely, že opravdové rasové rovnosti nebude dosaženo za jejich života.
Jejich přesvědčení až do voleb v Iowě nahrávalo do rukou Hillary Clintonové, která využívá velkého vlivu svého manžela Billa mezi Afroameričany.
Poté, co převážně bílí voliči v Iowě poslali Obamu blíže k Bílému domu (více zde), začali mu černošští voliči více věřit. Ale stále nejsou pevně rozhodnuti. Svědčí o tom poslední předvolební výzkumy.
Agentura Rasmussen udává, že by Obamu volilo 51 procent černochů a Clintonovou jen 27. Ale ve výzkumu CNN mají oba stejnou podporu. I některé rodiny jsou rozděleny v názorech na jednotlivé kandidáty.
Známý bojovník za práva černochů reverend Jesse Jackson podpořil Baracka Obama, i když o něm jednou prohlásil, že se "chová jako běloch". Jeho žena Jackie však stojí na straně Hillary Clintonové.
Rozhodnou ženy?
Podle politoložky Sherry Bebitch Jeffeové jsou černošky vystaveny velkému dilematu, zda volit Afroameričana, nebo ženu. Právě jejich rozhodnutí by mohlo být v demokratických primárkách klíčové, protože chodí k volbám více než muži.
Barack Obama, jehož otec pochází z Keni, se dosud spíše vyhýbal rasovým tématům. Prezentoval se jako kandidát všech bez rozdílu ras a vyznání, který chce změnit politiku ve Washingtonu.
Nedává tak bělochům šanci, aby se cítili vinni za své historické prohřešky proti Afroameričanům. To vadí některým veteránům boje za občanská práva. Al Sharpton i další se bojí, že díky tomu nebude mít dost velký mandát, aby hájil práva "svých lidí".
Spor s ženou, která by se mohla stát první prezidentkou Spojených států, o práva černých obyvatel USA by ho ale mohl dostat tam, kam nechtěl. Jen na "stranu" Afroameričanů. Ti tvoří jen třináct procent populace a jejich hlasy k vítězství nestačí.
Přesvědčil se o tom už reverend Jesse Jackson. V roce 1984 prohrál v demokratických primárkách, i když na svou stranu získal pět států.
. Dnes volí MichiganV Michiganu dnes proběhnou další primární volby, budou ale jiné než dosud. Republikáni a demokraté zde předsunuli své primárky před 5. únor. Porušili pravidla stanovená svými stranami a byli potrestáni. Stejně jako Florida, Michigan, Jižní Karolína, Wyoming a New Hampshire může Michigan poslat na republikánský konvent, který formálně volí kandidáta strany do listopadových voleb, jen polovinu delegátů. Mezi demokraty Florida a Michigan ztratily všechny delegáty. Barack Obama a John Edwards stáhli svá jména z volebního lístku v Michiganu, kde se volby budou konat 15. ledna. Hillary Clintonová tam své jméno nechala. |
