„Já svůj nikáb nesundám. A pokud ano, chci, aby se tak stalo z mé vlastní vůle,“ říká jedenadvacetiletá studentka Sabina. Budoucí učitelka se spolu s dalšími muslimkami rozhodla spojit do skupiny Kvinder I Dialog (Ženy v dialogu) a společně v protestu proti novému zákonu upozornit na to, že ženy mají právo chodit oblečené tak, jak se jim líbí.
Dánský parlament zákon zakazující nošení burek a nikábů na veřejnosti schválil v květnu a platit začíná právě ve středu. Země se tak připojila k Francii, Norsku, Nizozemsku či Rakousku, ale i Maroku, které už zahalování obličeje zakázaly v posledních letech.
Ženy ze skupiny Kvinder I Dialog podle agentury Reuters ve středu vyjdou do ulic zahalené i přesto, že jim hrozí pokuta tisíc dánských korun (přes tři tisíce českých korun) při prvním až třetím prohřešku a až desetkrát víc při čtvrtém porušení zákona. Policie jim také může nařídit, aby šátek buď sundaly, nebo šly domů.
„Každý chce definovat dánské hodnoty. Já věřím tomu, že je třeba integrovat se do společnosti, získat vzdělání a tak dále. Ale nemyslím si, že nošením nikábu nemůžete sdílet dánské hodnoty,“ míní dvacetiletá Meryem, která se narodila v Dánsku tureckým přistěhovalcům a na univerzitě v Aarhusu studuje molekulární medicínu.
Podpořit dánské muslimky údajně chtějí i další Dánové, kteří si na protest také zakryjí obličej. Jedním z nich je devětadvacetiletý Mathias Vidas Olsen, který v Kodani vyrábí šperky inspirované starými Vikingy. Speciální náramky vyrobil i protestujícím ženám.
„Nejsem ani pro nikáby, ani proti nim. Jsem pro to, aby lidé měli právo nosit cokoliv, co budou chtít, ať jsou muslimové nebo pankáči. Vidím to tak, že vláda zasahuje někam, kde jí to nepřísluší, a jen si lacině vybírá už tak stigmatizovanou skupinu lidí, aby levně získala politické body,“ říká Olsen.
