Potřebných padesát tisíc podpisů se pod peticí požadující zákaz obřízky do osmnácti let nashromáždilo minulý pátek. „Upřednostní to práva dítěte před náboženskými právy jeho rodičů,“ shrnuje hlavní argument poslanec Naser Khader, který stojí na straně zastánců věkového omezení.
ObřízkaMužská obřízka je malý chirurgický zákrok, při němž je odstraněna předkožka – kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že na celém světě je obřezán každý třetí chlapec mladší patnácti let. V judaismu odkazuje na příběh ze Starého zákona, ve kterém Bůh uložil Abrahamovi, aby se obřezal. Obřízka tak představuje symbolickou smlouvu člověka s Bohem. Drobná operace se však často provádí také z hygienických důvodů. Před šesti lety se debata o zákazu obřízky rozhořela v Německu (více zde: Němci sepsali paragraf o obřízce). Zákon o zákazu obřízky se v současnosti projednává na Islandu, podle The New York Times však nejspíš tamním parlamentem neprojde. |
Parlament bude o petici hlasovat nejspíš až na podzim, a pokud by příslušný zákon prošel, stalo by se Dánsko prvním státem na světě, kde by byla obřízka nezletilých zakázána. Podle The New York Times je to však nepravděpodobné, protože ve vládě vůči návrhu panuje skepse.
„Byli bychom v tom úplně osamocení a stali bychom se první zemí, která by se vydala tímto směrem. To je naše objektivní zhodnocení situace,“ řekl před dánskými novináři ministr zahraničí Anders Samuelsen. „Mám za to, že politický risk je enormní,“ přidal se ministr obrany Claus Hjort Frederiksen, podle nějž by zavedení věkového limitu v době fake news spustilo na sociálních sítích bouři.
Průzkumy naznačují, že názor voličů je jiný. Podle sondy zpracované pro televizi TV2 je pro zavedení věkového limitu obřízky chlapců 83 procent lidí. Tak vysoká politická podpora petice zneklidňuje především židovské a muslimské organizace. V Dánsku je každý rok obřezáno asi tisíc až dva tisíce chlapců, a to převážně z náboženských důvodů.
A co právo na četbu Bible?
„Ten návrh vychází z názoru, že Židé zneužívají děti,“ posteskl si předseda dánské židovské obce Dan Rosenberg Asmussen, podle nějž by zákaz dětské obřízky „budoucím generacím židů zkomplikoval dodržování náboženského života“.
Také pro muslimy je obřízka důležitým náboženským rituálem. „Ukazuje to, že tu je ochota podřídit právo na svobodné vyznání jiným svobodám. Příště se můžeme bavit o právu na nošení šátků, modlitbu, četbu Bible nebo nedělní návštěvu kostela,“ podotkl Waseem Hussain z Dánského islámského centra v Kodani.
O zavedení věkového limitu při obřízce se v Dánsku debatuje už nějakou dobu. S návrhem nakonec nepřišla žádná politická strana, ale aktivisté z organizace Intact. Dvě strany z celkově devíti parlamentních stran už daly najevo, že návrh podporují, čtyři jsou proti. Dvě strany zastoupené ve vládě učinily poměrně nezvyklý krok a svým poslancům daly volnost hlasovat podle sebe.
Zákon proti burkám
Poslanec Naser Khader je muslim a svůj postoj k rituální obřízce prý změnil ve chvíli, kdy ho jeho rodina nutila, aby nechal obřezat svého novorozeného syna. „Je to zbytečné násilí. Byl jsem v této otázce pasivní, protože vím, že pro židovskou komunitu je to velký problém. Nechci jim komplikovat život,“ vysvětluje svůj postoj zákonodárce za vládní Konzervativní stranu.
The New York Times upozorňuje, že Dánsko je čím dál více sekulární zemí. Za nevěřící se dnes označuje 48 procent obyvatel, před sedmi lety to bylo 31 procent. Debata o obřízce však poukazuje na současné společenské napětí kolem náboženských otázek, a to především kolem islámu.
Minulý čtvrtek parlament schválil zákon zakazující nošení burek a nikábů na veřejnosti. A o dva týdny dříve ministryně pro imigraci vyzvala muslimy pracující v určitých profesích, aby během ramadánu raději nechodili do práce, protože mohou být sobě i okolí nebezpeční (psali jsme zde: Muslimové jsou o ramadánu nebezpeční a neměli by pracovat, tvrdí v Dánsku).
