Do tchajwanského vzdušného prostoru podle tamního ministerstva obrany vstoupily mimo jiné stíhačky J-16, J-11, protiponorkový letoun a bombardéry H-6, které mohou nést jaderné hlavice.
Čínské letouny proletěly blízko Prataských ostrovů a některá letadla se rovněž přiblížila k jižní části Tchaj-wanu, podotkla agentura Reuters s odkazem na mapu ministerstva obrany.
Tchaj-wan pohyb čínských strojů monitoroval a varovně proti nim vyslal několik vlastních bojových letounů.
Úterní narušení tchajwanského vzdušného prostoru je největší od loňska, kdy ministerstvo obrany začalo pravidelně hlásit aktivity čínského letectva na tchajwanském nebi, píše Reuters.
V dubnu Tchaj-pej oznámila narušení svého vzdušného prostoru 25 čínskými letouny, což bylo až dosud největší narušení vzdušného prostoru ostrovní země.
Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v posledních měsících opakovaně stěžuje na vojenskou aktivitu čínských vzdušných sil ve své blízkosti, konkrétně v okolí Prataských ostrovů, které spadají pod jeho kontrolu.
Peking v minulosti označil podobné mise za nezbytné k ochraně čínské suverenity a za způsob, jak se vypořádat s „tajnými dohodami“ mezi Tchaj-pejí a Washingtonem.
Hrubé vměšování, zlobí se Čína na G7
Čínské velvyslanectví v Londýně v pondělí reagovalo podrážděně na nedělní společné prohlášení představitelů sedmi ekonomicky silných zemí (G7), kteří Peking kritizovali za jeho kroky v několika oblastech a zdůraznili, že je důležité udržet mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu.
Čínská diplomatická mise jejich slova označila za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí země a vyzvala skupinu, aby přestala Čínu hanobit.
Pokud bude potřeba, povedeme válku. Tchaj-wan hlásí vojenskou aktivitu Číny |
Severoatlantická aliance pak po svém pondělním summitu označila Čínu za „systémovou výzvu“ pro NATO a podle agentury Reuters poprvé oficiálně uvedla, že se hodlá postavit čínským vojenským ambicím.
Peking dnes skrze své velvyslanectví při Evropské unii obvinil alianci ze zveličování „teorie čínské hrozby“ a z „mentality studené války“.
Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
5. září 2020 |
