Na počátku byl nevinný vtip stand-up komika jménem Li Chao-š’, který se minulou sobotu s diváky v Pekingu chtěl podělit o humorné historky ze života svých dvou psů, které našel na ulici. Zrovna jim vyprávěl, s jakým gustem nahánějí veverky.
„Ostatní psi se snaží ukázat, jako jsou roztomilí. Ale ti moji? ‚Příkladné chování! Bojem k vítězství!‘“ Sál propukl v chechot, pointa totiž odkazuje na ústřední slogan armády. Právě tato hesla skandují našponovaní vojáci, když před nimi na přehlídkách v limuzíně projíždí prezident Si Ťin-pching.
Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Nahrávka z vystoupení se dostala na internet a bdělí občané si začali stěžovat, že jednatřicetiletý komik považuje příslušníky Čínské lidové osvobozenecké armády za toulavé psy.
 |
Li Chao-š’ byl zatčen a pekingská policie ho začala vyšetřovat pro podezření na závažnou společenskou újmu. Organizátor show dostal pokutu 14,7 milionů jüanů (46 milionů korun) a byl donucen k přerušení činnosti v hlavním městě.
„Nikde nepřipustíme, aby jakákoliv společnost nebo jedinec zneužívali čínské hlavní město jako pódium pro svévolné urážení velkolepého jména Čínské lidové osvobozenecké armády,“ komentovalo incident ministerstvo kultury.
Tím to ale teprve začalo. Jak informují The New York Times, od Pekingu po Šen-čen byly narychlo zrušeny vystoupení stand-up komiků a na sociálních sítích byly zablokovány účty populárního malajsijského komika vystupujícího pod jménem Strýček Roger, který si s oblibou utahuje z čínské vlády.
Vzápětí utichly i další kulturní akce: rockové a jazzové koncerty, pekingský folkový festival, sbor japonských buddhistických mnichů nebo vystoupení kanadského rappera v Čchang-ša. Některé akce byly zrušeny jen pár minut před začátkem a bez jakéhokoliv konkrétního zdůvodnění.
Úřady se většinou odvolávaly na vnější okolnosti. Těmito slovy jsou označovány přírodní katastrofy nebo války, se stejným odůvodnění byly rušeny kulturní události během pandemie. Dnes se zdá, že úřadům se vágní fráze hodí k potlačení jakékoliv kulturní aktivity, která není v duchu nacionalistických vizí silné a jednotné Číny.
„Proč se zdržovat jasným vysvětlováním, když můžete šířit strach nejednoznačností?“ rozebral pro The Washington Post záměry režimních cenzorů šanghajský kulturní publicista, který si v obavách o bezpečí své rodiny nepřál zveřejnit jméno.
Podle odborníků není příliš pravděpodobné, že úder na kulturní frontě byl nařízen z nejvyšších pater režimu. Je spíše výsledkem horlivosti místních úřadů nebo obav majitelů klubů a koncertních sálů, kteří tuší změnu politické linie a jsou někdy přehnaně opatrní.
Čínské dilema: prvenství v AI, nebo cenzura? I chatbot bude soudruhem |
Faktem nicméně je, že režim Si Ťin-pchinga věnuje kultuře a umění čím dál větší pozornost. Už několik let dává najevo, že je záhodno, aby tvůrci svůj talent a kreativní ambice synchronizovaly s cíli komunistické strany a podíleli se na šíření její vidiny čínské identity.
Před dvěma lety byly zveřejněny „morální směrnice“ pro umělce podporované státem, které měly autory nasměrovat k vlastenectví. Ten samý rok vláda zakázala propagaci „nenormální estetiky“, ke které řadí „zženštilé muže“, „vulgární influencery“ a účinkující „s pokleslými mravy“.
Zákaz dopadl zejména na talentové soutěže, které k nelibosti starých aparátčíků čím dál víc kopírovaly jihokorejské a britské vzory a módu chlapeckých skupin. Zahraniční vliv na showbyznys podle Pekingu vede ke krizi maskulinity projevující se například boomem plastik mezi čínskými muži.
Nyní se pozornost cenzorů upřela i na žánr stand-upů, který se v Číně dočkal nečekané popularity a poskytl jejím občanům možnost opatrně se zasmát autokratickému státu. Stranický deník Žen-min ž’-pao proto v listopadu zveřejnil komentář, podle nějž vtipy pronášené na pódiu musí být „uměřené“.
