Nosíte bavlněné tričko „made in China“? S velkou pravděpodobností se na jeho vzniku nedobrovolně podílel nějaký Ujgur. Ve většinově muslimském regionu Sin-ťiang na západě Číny každý rok vypěstují víc než 20 procent světové produkce bavlny a až 85 procent té čínské.
USA couvají ze zákazu dovozu ze Sin-ťiangu. Na otročení čínské menšiny trvají |
A podle nové zprávy Centra globální politiky existuje značné množství důkazů, že na bavlníkových polích nedobrovolně pracují právě Ujgurové a další čínští muslimové, mnohdy z velmi vzdálených oblastí.
Zpráva vychází z oficiálních vládních dokumentů a článků čínských státních médií. Pracovní programy totiž nejsou žádným tajemstvím. Na pole vláda Ujgury vysílá v rámci plánu na „zmírnění chudoby“ v oblasti.
Bavlnu tak údajně musí každý rok sbírat více než půl milionu lidí, což je mnohem víc, než se dosud tušilo. Jen ze tří ujgurských prefektur přijelo před dvěma lety na práci kolem 570 tisíc lidí, další stovky tisíc k tomu přidávají členové jiných etnických menšin a také vězni.
Vykrývají tak chybějící sezonní dělníky, kteří dříve jezdili z jiných oblastí. O špatně placenou a tvrdou práci už však etničtí Číňané nemají příliš zájem. Čína tak mohla povoláním Ujgurů slavnostně oznámit, že výpadek vyřešila, našla zásobárnu nových pracovníků a navíc je vytáhla z chudoby.
Autor zprávy, německý nezávislý výzkumník a sinolog Adrian Zenz, který se zabývá Sin-ťiangem a Tibetem, upozorňuje i na další detaily práce Ujgurů. Říká, že jakkoliv přibývá míst, kde se bavlníky obírají strojově, především na důležitém jihu Sin-ťiangu lidé bavlnu stále sbírají ručně. Týká se to i té vysoce kvalitní s dlouhými vlákny.
„Poprvé máme důkazy nejen o nucené práci Ujgurů v továrnách a textilkách, ale také přímo o sbírání bavlny. Podle mě to zásadně mění situaci. Každý, kdo se zajímá o etické získávání zdrojů, by se měl podívat na Sin-ťiang a říct: ‚Tohle už nemůžeme dál dělat‘,“ říká pro Zenz pro BBC.
Z čínské bavlny se totiž navíc šije obečení i v jiných asijských zemích, do kterých jsou látky exportovány.
I na plantážích jsou Ujgurové pod dozorem ideologů
Britská stanice ukazuje i satelitní snímky, ze kterých je zřejmé, že Čína staví nové textilní fabriky přímo uvnitř takzvaných převýchovných táborů pro Ujgury nebo v jejich těsné blízkosti. Na snímcích jsou vidět také řady lidí ve stejnokrojích, kteří přecházejí z tábora do továrny a zase zpátky.
A i když s kritizovanými tábory nábor sběračů bavlny přímo nesouvisí, objevují se mezi nimi i lidé, které předtím z některého zařízení propustili. Po celou dobu na ně na plantážích dohlížejí úředníci či policisté, kontrolují jejich duševní stav a zajišťují kurzy „politické indoktrinace“, aby se dělníci zbavili svých „nelegálních náboženských aktivit“ a změnili způsob myšlení.
Už loni podle deníku The Guardian čínská média informovala o tom, jak se díky pracovním programům daří z obyvatel Sin-ťiangu vyhnat zakořeněnou „lenost a nedostatek pracovní motivace“. Úředníci vesničany učí, že práce je nádherná. Z jejich pohledu jsou tamní lidé chudí, protože „chtějí být doma a plodit děti“.
Cílem tak má být vychovat z nich moderní, sekulární a pracovité Číňany. „Lidé jdou pracovat, protože se bojí, že jinak skončí ve vězení nebo někde jinde,“ říká pro BBC mladý Ujgur, který nyní žije v Evropě a domů se vrátit nemůže. Kvůli služebním cestám do zahraničí by prý určitě skončil v táboře. Když naposledy s rodinou mluvil, jeho sestra pracovala v textilce, jeho matka zase na bavlníkovém poli.
Reportáž BBC ze Sin-ťiangu o nucené práci Ujgurů:
Usměvaví Ujguři, americké lži a odmítnutí ICC
Čína i nadále veškeré zprávy o vynuceném zavírání a mučení lidí, znásilňování a sterilizaci žen a oddělování dětí od rodin i zneužívání Ujgurů k práci popírá. A i v případě sbírání bavlny tvrdí, že lidé pracují dobrovolně za mzdu dohodnutou v řádné smlouvě.
Zprávy o nucené práci jsou podle ní „kompletně vymyšlené“. „Usměvavé tváře všech etnických skupin ze Sin-ťiangu jsou nejmocnější odpovědí na americké lži a drby,“ uvedlo pro BBC čínské ministerstvo zahraničí.
Tábory, které podle čínské vlády slouží k potírání islámského radikalismu, už prošlo minimálně 1,5 milionu lidí, odhady mluví spíš o třech milionech. Naději, že se zločiny páchané na čínských muslimech podaří vyšetřit, nyní opět o něco víc ztratili i Ujguři žijící v zahraničí.
Z Číny unikly stovky tajných dokumentů. Odhalují praxi při zavírání Ujgurů |
Ti už od července požadovali, aby se podezřením z genocidy a zločinů proti lidskosti zabýval Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC). Prokurátoři tribunálu to však odmítli.
V pondělí to uvedla agentura AFP s odkazem na prohlášení prokurátorky Fatou Bensoudaové. Navzdory předloženým důkazům prý soud nemůže údajné trestné činy vyšetřovat, protože Čína – stejně jako USA, Izrael, Katar, Irák, Jemen a Libye – nepatří mezi signatáře Římského statutu ICC.
To znamená, že v době ustavování soudu byla proti, k dohodě se nepřipojila a dnes tak nespadá do působnosti Haagu. Ve své zprávě Bensoudaová také uvedla, že nyní neexistuje ani žádný základ pro to, aby zahájila vyšetřování údajných nucených deportací Ujgurů z Tádžikistánu a Kambodži zpět do Číny.
Podle autorů stížnosti však právě fakt, že se zločiny odehrály na jiném území než čínském, Haag opravňuje k tomu, aby konal. A žádají nové přezkoumání celé záležitosti na základě „nových skutečností nebo důkazů“.
