Si Ťin-pching se poprvé objevil na veřejnosti po osmi dnech ve středu, když přijal kambodžského premiéra Hun Sena. Ten se stal prvním zahraničním vůdcem, který navštívil Čínu po vyhlášení karanténních opatření proti koronaviru, jak upozorňuje server South China Morning Post.
Naposledy byl Si viděn během setkání s generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrosem Adhanomem Gebreyesusem 28. ledna. Čínská, státem vlastněná média poté zveřejňovala jeho instrukce a příkazy, ale on sám vidět nebyl.
Podle stanice CNN je to v čínském kontextu podivná praxe. Si je považován za nejmocnějšího čínského činitele od dob Mao Ce-Tunga a podle kritiků si systematicky buduje kult osobnosti. Byl dosud prominentní postavou na titulních stránkách čínských médií, které hrdě zveřejňovaly i ty nejbanálnější věci z jeho života.
Avšak nyní, když je Čína v centru světové pozornosti kvůli globální epidemii koronaviru, podivuhodně absentuje. Jeho nepřítomnosti si nemohla nepovšimnout čínská sociálních média. Otázky na téma, kde je milovaný „vůdce lidu“, sice rychle mažou cenzoři, ale přesto si je lidé stále kladou.
Podle nejrozšířenější teorie pravděpodobná odpověď je, že prezident se stáhl do ústraní, aby případný hněv lidu, který se příležitostně objevuje, padl na jiné činitele. Podle listu The Washington Post čínská cenzurní mašinérie umožňuje lidem, aby nahlas kritizovali místní úředníky ve Wu-chanu, dává si však pečlivý pozor, aby vina za rozšíření viru nepadla na čínského prezidenta.
Podle stanice CNN ústřední postavou v této propagandistické hře je čínský premiér Li Kche-čchiang, jehož role je v důsledku prezidentovy koncentrace moci v zásadě ceremoniální. Premiér se však najednou ocitl v centru dění jakožto vedoucí skupiny vlády pro prevenci a kontrolu epidemie koronaviru. Byl to právě on, nikoliv čínský prezident, kdo navštívil infikovaný Wu-chan, ačkoliv obvykle tyto mediálně vděčné akce uskutečňuje čínský prezident.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvOdvrácená tvář centralizace
Protože se stal tváří krize, je to právě premiér, se kterým si čínští občané mohou spojovat všechny nedostatky čínské vlády v jejím zvládání. Úloha obětního beránka už padla i na starostu Wu-chanu Čou Sien-wanga, který nabídl, že kvůli pomalé reakci městského vedení rezignuje. Starosta však zároveň částečně obvinil centrální vedení z toho, že může za rozšíření epidemie, protože mu „nedalo povolení“, aby zveřejnil citlivé informace o koronaviru.
Od svého nástupu k moci čínský prezident posiloval centralizaci politické kontroly. Namísto toho, aby o věcech rozhodovaly místní orgány, musí čekat na stanovisko vedení strany. Zároveň se úředníci, aby potěšili vedení, často uchylují k přehnaným řešením.
ANALÝZA: Ze Si Ťin-pchinga je druhý Mao. Číně povládne na „věčné časy“ |
Podle magazínu Time se právě toto stalo ve Wu-chanu, kde úřednici otáleli se zveřejněním veškerých informací, aby s nimi pak mohl přijít samotný Si Ťin-pching. Rozzlobení obyvatelé města později přirovnali způsob podávání informací o Wu-chanu s tím, jak sovětské úřady kdysi informovaly o Černobylu.
Takové případy vrhají stín na silácký způsob vlády čínského prezidenta, který jej dával do kontrastu s více decentralizovanými administrativami svých předchůdců. Jak poukazuje deník The Economist, tím, jak čínská média neustále velebí Siovu moudrost, nedávají mu prakticky žádný prostor pro to, aby mohl veřejně přiznat chybu.
Čínský prezident se tak musí na jednu stranu tvářit, že bez něj nelze jakýkoliv problém v Číně vyřešit, zároveň ale nesmí připustit, že jeho řešení by nemuselo být tím nejlepším. Po setkání se šéfem WHO například řekl, že osobně dohlédne na čínskou odpověď na epidemii, později jej však státní média citovala, že už mluvil o tom, že tak učiní jeho administrativa „kolektivně“.
Nejčtěnější čínský list Lidový deník na své titulní straně v úterý napsal, že bitva proti koronaviru je „válkou lidu“, která může být vyhrána, jen pokud se země „těsněji sjednotí kolem komunistické strany se soudruhem Si Ťin-pchingem v jejím jádru.“
Podle nové bilance čínské zdravotnické komise v Číně na koronavirus zemřelo 636 lidí, mimo tuto zemi dva lidé. Počet nakažených stoupl na více než 31 tisíc lidí.
