Právě zástupci Číny, Saúdské Arábie a také Indonésie už se v zákulisí snaží tlačit na bruselské špičky, aby nedaly zelenou kompletnímu zabavení majetku. „Tyto země jsou k celému tomu nápadu pochopitelně skeptické. Obávají se, že by to vytvořilo určitý precedent,“ nechal se slyšet jeden z vysoce postavených diplomatů. Zjednodušeně řečeno: pokud západní země zmrazí majetek Ruska, můžeme být další na řadě.
Takto odvážný krok přitom zatím není v rámci Evropské unie oficiálně na pořadu dne, členské země se obávají legislativních překážek a laviny soudních sporů, která by po zabavení majetku následovala. Tlak ze strany Spojených států a Velké Británie však sílí, pro tyto mocnosti by totiž bylo využití zabaveného ruského majetku určitým vysvobozením. Obě země letos čekají důležité volby a stávající lídři jsou pod tlakem kvůli utrácení peněz na „zahraniční problémy“.
Obnova Ukrajiny za ruské peníze. USA chystají revoluci, Evropská unie váhá |
První opatrný krok ze strany Bruselu přišel na sklonku března, kdy unijní lídři jednomyslně posvětili využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci hrdě prohlásila, že první finance, v přepočtu asi 25 miliard korun, Kyjev obdrží zřejmě už na počátku července. Výnosy z ruských aktiv se pohybují ročně okolo tří miliard eur. Pro Kyjev je důležité, že peníze nejsou určené výhradně na obnovu infrastruktury, může je použít i na nákup výzbroje a munice, která na bojištích zejména v posledních měsících povážlivě chybí.
Investice v poválečné Ukrajině
Právě březnový verdikt Evropské unie jen posílil snahy současných spojenců Ruska o zastavení dalšího využití zabaveného majetku. Více či méně tichá spolupráce s Moskvou se dlouhodobě řídí stejným scénářem. Nejde o otevřené a nekritické spojenectví, dobrým příkladem je postup Turecka a Číny, které Rusku dlouhodobě pomáhají obcházet některé sankce.
Státy Perského zálivu pak dlouhodobě zastávají funkci jakéhosi prostředníka v komunikaci mezi Ruskem a Západem, ať už jde o výměnu zajatců mezi Moskvou a Kyjevem, nebo transport zemědělských produktů. Všechny tyto státy argumentují, že konfiskací zabaveného majetku se válka na Ukrajině jen prodlouží, hrozí i větší podporou Putinova režimu.
Theodore Karasik z washingtonské konzultační společnost Gulf State Analytics pro Politico uvedl, že takový vývoj jde ostře proti zájmům většiny zemí Perského zálivu. „Poslední věcí, kterou by tyto země chtěly, je rozpadající se Rusko,“ myslí si. Stejným zemím se podle něj nelíbí ani myšlenka, že zabavený majetek by po válce posloužil pro obnovu Ukrajiny. Investoři z arabských zemí podle něj mají pro poválečnou Ukrajinu vlastní plány.
Legislativní překážky a boj o dobrou pověst
Samostatnou kapitolou je legislativní stránka věci – v Rusku leží na soudech nejméně sto žalob ohledně zmrazeného majetku západních firem. Je jisté, že dříve nebo později přijdou podobné soudní spory i ohledně majetku zadržovaného primárně v belgické finanční společnost Euroclear. Moskva by podle ekonomů rovněž mohla zatlačit na své spojence, konkrétně Čínu a Saúdskou Arábii, aby přikročili k zabavení majetků některých zahraničních firem, což by otřáslo důvěrou jejich investorů.
Německá vláda a Evropská centrální banka varují, že konfiskace majetku by mohla uškodit pověsti západních bankovních institucí. Podle amerického velvyslance v Polsku Daniela Frieda je to však nesmysl. „O čem to vlastně mluvíme? Tuhle hranici jsme už dávno překročili – a co se stalo? Čína to viděla, Saúdové to viděli, ale peníze v našich bankách mají dál,“ prohlásil.
Zisky ze zmrazených ruských peněz pomůžou Ukrajině. EU má plán |
„Jediné státy, které by se měly znepokojovat, jsou ty, jež plánují ilegální a nevyprovokovanou invazi na sousední země. A myslím si, že to se v současnosti netýká Číny ani Saúdské Arábie,“ dodává Tom Keatinge z think-tanku RUSI.
Překážkou rychlého využití ruského majetku je i jedna čistě praktická věc. Zmrazený majetek je roztroušený po celém světě v mnoha podobách. Od zabavených jacht přes peníze na účtech až po státní dluhopisy. V roce 1991 OSN vytvořila speciální fond na odškodnění Kuvajtu po irácké invazi. Nyní je taková možnost takřka nemožná, Rusko by takový fond v případě Ukrajiny v Radě bezpečnosti OSN zcela jistě vetovalo. Relativně jednoduchý přístup by tak byl pouze k asetům Ruské centrální banky.
