Pokud projdou všechna povolení a požadavky, samec i samice dorazí do konce léta – přibližně pět let poté, co tato zoo poslala své poslední pandy zpět do Číny. „Jsme velmi nadšení a plní naděje,“ říká Megan Owenová ze Zoo San Diego. Číňané jsou prý nadšení, že mohou obnovit pandí spolupráci.
Čínská asociace na ochranu divoké přírody uvedla, že podepsala dohody o spolupráci také se zoologickou zahradou v Madridu a jedná se zoologickými zahradami ve Washingtonu, D. C., a ve Vídni. Spolupráce bude zahrnovat výzkum v oblasti prevence nemocí a ochrany životního prostředí a přispěje i k výstavbě čínského národního pandího parku, podotkla organizace.
„Těšíme se na další rozšíření výsledků výzkumu v oblasti ochrany ohrožených druhů, jako jsou pandy velké, i na podporu vzájemného porozumění a přátelství mezi národy prostřednictvím nového kola mezinárodní spolupráce,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Obavy o budoucnost takzvané pandí diplomacie se vystupňovaly v loňském roce, kdy zoologické zahrady v americké metropoli a v Memphisu vrátily své pandy do Číny. Ve Spojených státech tehdy zůstaly pouze čtyři pandy v Atlantě. Platnost této smlouvy o výpůjčce vyprší už v letošním roce.
Mraky nad pandí diplomacií. Proč Čína stahuje pandy ze zoo v USA a v Británii |
V listopadu však čínský prezident Si Ťin-pching vzbudil naděje, že jeho země začne pandy do USA opět posílat. A to poté, co se spolu s prezidentem Joem Bidenem sešli v severní Kalifornii na první osobní setkání za poslední rok a slíbili, že se pokusí snížit napětí.
Čína nyní podle Owenové uvažuje o páru, který by zahrnoval samici potomka Paj Jün a Gao Gao, kteří dřív v této zoo také žili. Paj Jün, jež se narodila v zajetí v Číně, žila v zoo více než dvacet let a porodila zde šest mláďat. Spolu se svým synem byla poslední pandou v zoo a v roce 2019 se vrátila do Číny. Gao Gao se narodil ve volné přírodě v Číně a v zoo v San Diegu žil v letech 2003 až 2018, než byl poslán zpět.
Desetiletí ochranářského úsilí ve volné přírodě a studií v zajetí zachránila druh pandy velké před vyhynutím a zvýšila jeho populaci z méně než tisíce na více než 1 800 ve volné přírodě i v zajetí.
Černobílí medvědi jsou už dlouho symbolem americko-čínského přátelství. Peking daroval v roce 1972, ještě před normalizací vzájemných vztahů, pár pand Národní zoologické zahradě v hlavním městě USA. Později Čína půjčila pandy zoologickým zahradám, aby jim pomohla získat mláďata a zvýšit tak pandí populaci. Zoo obvykle platí za dvě pandy poplatek ve výši milion dolarů ročně, přičemž peníze jdou na čínské snahy o jejich ochranu.
Mezi prvními zeměmi, které s Čínou spolupracovaly na ochraně pand, byly USA, Španělsko a Rakousko. V těchto zemích se narodilo osmadvacet pand, uvedla oficiální čínská tisková agentura Xinhua. Požadavky na návrat pand velkých, označovaných za čínský „národní poklad“, mezi čínskou veřejností vzrostly, když čínská sociální média zaplavila neprokázaná obvinění, že americké zoologické zahrady s pandami špatně zacházely.
Těžká cesta k mláďatům
Mnoho smluv o půjčce bylo uzavřeno na deset let a často byly prodlouženy i na delší dobu. Loňská jednání o prodloužení dohod nebo vyslání dalších pand však nepřinesla výsledky. Pozorovatelé Číny spekulovali, že Peking postupně stahuje své pandy ze západních zemí kvůli zhoršujícím se diplomatickým vztahům s USA a dalšími zeměmi.
V polovině listopadu 2023, týden po odjezdu pand z Národní zoo do Číny, pak Si na večeři v centru San Francisca jednal s americkými obchodními manažery a naznačil, že možná pošle další pandy. Řekl tehdy, že se dozvěděl, že zoologická zahrada v San Diegu a lidé v Kalifornii „se velmi těší, až pandy přivítají zpět“. „Bylo mi řečeno, že mnoho Američanů, zejména dětí, se s pandami loučilo opravdu nerado a šli je do zoo vyprovodit,“ dodal.
Zoo v San Diegu pokračovala ve spolupráci se svými čínskými protějšky i poté, co už žádné pandy neměla. Owenová popisuje, že Čína má zájem zejména o výměnu informací o úspěšném chovu pand v zajetí. Chov těchto zvířat je obtížný zčásti proto, že reprodukční období samic je velmi krátké a trvá pouze 48 až 72 hodin ročně.
První mládě samice Paj Jün, pojmenované Chua Mej, bylo také první pandou narozenou díky umělému oplodnění, která se dožila dospělosti mimo Čínu. Po převozu do Číny sama vyvedla dvanáct mláďat. Paj Jün mezitím zůstala v zoo, kde porodila další dvě samičky a tři samečky. Pomocí kamer v jejím doupěti ji vědci sledovali a lépe tak pochopili chování matek při péči o mláďata, dodává odbornice na chování pand. Čínští odborníci teď podle ní budou cestovat s medvědy a stráví v San Diegu několik měsíců.
Návrat medvědů je dobrý nejen pro San Diego, ale i pro obnovu pandy velké jako druhu, míní Owenová. „O pandí diplomacii mluvíme neustále,“ řekla. „Diplomacie je důležitou součástí ochrany přírody v jakémkoli kontextu. Pokud se nenaučíme spolupracovat v obtížných situacích nebo v situacích, které jsou zcela mimo kontrolu ochránců přírody, neuspějeme,“ uzavírá.
21. července 2022 |
