Čínští školáci jsou „slabí, plaší a bojácní“ a nepřiměřeně ovlivňováni zjemnělými, nemužnými zpěváky K-popu. K takovému závěru dospěl zástupce jednoho z nejvlivnějších čínských politických poradních orgánů, Čínského lidového politického poradního shromáždění. Feminizaci čínských chlapců popsal jako „hrozbu pro rozvoj a přežití našeho národa“, uvádí šanghajský server Sixth Tone.
Poradní orgán přišel s řešením, jak vrátit chlapcům jejich mužnost. Navrhuje více tělesné výchovy. Ministerstvo školství doporučení přijalo. Oznámilo, že přijme lepší učitele tělocviku a zlepší jejich metody výuky prostřednictvím pobídek, jako je bezplatné vysokoškolské vzdělávání.
Čínskou sociální síť Weibo zaplavily rozhněvané příspěvky. Řada uživatelů obviňovala ministerstvo ze sexismu. Související hashtag byl zobrazen více než 240milionkrát. „Vzdělávání je o výchově dětí, aby se staly slušnými lidmi,“ stálo v jednom příspěvku. „Nemělo by se jednat o stanovení genderových standardů pro muže a ženy. Učit se, jak být dobrým člověkem, by mělo být na prvním místě.“
Hnutí MeToo dorazilo do Číny, aparátčíci se bojí o posvátnou stabilitu |
Někteří uživatelé ale návrh obhajovali. „Ministerstvo školství konečně udělalo něco správně. Chlapci nyní naléhavě potřebují více cvičení, aby byli mužnější. V dnešní době jsou příliš jemní,“ prohlásil jeden, který se označoval za učitele.
V Číně se o zavedení dalších tělovýchovných učebních osnov jako léku na krizi mužnosti mluví dlouhodobě. V září nejvyšší vzdělávací orgány oznámily, že tělesná zdatnost bude ve větší míře brána v potaz při hodnocení studenta hlásícího se na střední školu.
Krize mužnosti jako hrozba pro národ
V tradičně konzervativní čínské společnosti je mužnost dávána na piedestal správných hodnot. „Mužnost by měla znamenat ctižádost, vytrvalost a smysl pro odpovědnost. Takový charakter je nezbytný pro kohokoli, bez ohledu na to, zda se jedná o muže či ženu,“ napsal časopis Čínská žena, provozovaný Celočínským svazem žen.
V Číně je mužnost přímo spojována se stabilitou národa. Koloniální podrobení v devatenáctém století je vysvětlováno jako důsledek feminizace čínských mužů, kteří se nedokázali odvážně postavit machismu západních sil, podotýká odbornice na Čínu ze State University of New York Tchien-tchien Čeng. Státní propaganda podporuje „heroického“, „vojenského ducha“ čínských mladíků jako nezbytnou podmínku pro udržení výhradního postavení Číny jako silného národa, který už nikdy se „žensky“ a „slabě“ neskloní před koloniálními vetřelci.
Dovolte ženám více manželů. Zvládnou je uspokojit, nabádá Čínu odborník |
Nacionalismus se projevuje i ve vysvětlení příčin zdroje krize mužnosti čínské společnosti. Čínská média to přičítají zhoubnému vlivu japonskému anime či korejskému popu, kde muži mají jemné rysy, nosí náušnice a další ozdoby a očividně věnují velkou pozornost svému zevnějšku, uvádí stanice NBC News.
Zároveň ale čínská média přiznávají, že velkou roli hraje i čínská politika jednoho dítěte. Hovoří o takzvaném „syndromu prince“ či „malého imperátora“ neboli o příliš ochranářském postoji čínských rodičů, kteří nedovolili chlapcům být dobrodružnými a zvídavými. Chlapci se v důsledku toho stali závislými na svých rodičích a chybějí jim sociální mužské sociální vlastnosti.
Potřebuješ jen příkaz zabít! Čínská armáda verbuje mladé rapem:
5. května 2016 |
