Zhruba 2 400 metrů dlouhý most překlenuje Jaderské moře a spojuje chorvatskou pevninu s poloostrovem Pelješac, čímž umožňuje snadnější přístup k nejvýznamnější turistické destinaci země – středověkému městu Dubrovník zapsanému na seznamu světového dědictví UNESCO.
Turisté budou moci objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, kde vznikají dlouhé kolony při hraničních kontrolách, a časově si tak cestu do Dubrovníku zkrátí. Tato trasa přitom cestující nevyjde dráž, využití mostu je bezplatné.
 |
„Cestování touto částí země bude od nynějška mnohem praktičtější a příjemnější a jsme obzvláště hrdí na to, že most se svým komplexním a jedinečným designem zajímavým způsobem změnil výhled na Malostonský záliv,“ uvedl ředitel Chorvatského turistického sdružení Kristjan Staničić.
Stavbu označil za jeden z nejdůležitějších strategických projektů v historii Chorvatska.
Pelješský most byl navržen tak, aby odolal větru o rychlosti 180 kilometrů za hodinu. Neočekávají se tedy problémy s počasím, jako je tomu v případě některých jiných mostů v zemi. Stavba vyšla na 526 milionů eur (12,9 miliardy korun), z čehož 357 milionů eur (8,7 miliardy korun) poskytla Evropská unie.
„Velký den pro Chorvatsko“
Úterní slavnostní otevření trvá celý den a vyvrcholí večer. Mnozí Chorvaté se brzy ráno odvážili překonat letní vedra, aby byli mezi prvními, kdo most pěšky přešli, uvedla agentura AP.
Elegantní lanový most se šesti pylony, postavený čínskou společností, je podle AP vzácným počinem svého druhu v době, kdy se Evropa obává, že Čína chce posílit svůj ekonomický vliv prostřednictvím investic do infrastruktury.
Státní televize HRT označila otevření mostu za „historický den, na který čekaly celé generace“. „Pro Chorvatsko je to velký den. Dnes si to užijme!“ řekl premiér Andrej Plenkovič.
Chorvatsko hlásí plno, i když zdražilo. Vystřídá se tam až 850 tisíc Čechů |
Koridor rozdělující dnes chorvatskou Dalmácii na dvě části vznikl v roce 1699 jako součást Osmanské říše. Jeho cílem bylo zajistit, aby tehdejší Dubrovnická republika nehraničila s konkurenčními Benátkami. Dokončení mostní konstrukce proto místní média vykreslovala jako dějinnou událost a dovršení více než tři století starého snu o spojení chorvatského území do jednoho celku.
Bosna v minulých letech opakovaně žádala, aby Chorvatsko realizaci silničního projektu zastavilo. Argumentovala tím, že stavba poruší její právo přístupu k otevřenému moři.
To Záhřeb odmítá s tím, že největší rozpětí mezi pilíři 285 metrů spolu s výškou 33 metrů zabezpečují bezproblémový průjezd lodí do jediného bosenského přístavu Neum.
