Výsledky studií odborníci představili v Akademii věd.
Žádají proto politiky, aby začali formulovat vize energetického, dopravního či vodohospodářského rozvoje. Jen tak se může ekonomika vyrovnat s klimatickými změnami bez dramatického propadu.
Jinými slovy: aby kvůli očekávanému růstu teplot a úbytku srážek nezůstaly části země bez vody a aby byl k dispozici i dostatek energie.
"S úbytkem vody citelně poklesne výkonnost vodních elektráren," předpovídá Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Citelné klimatické výkyvy odborníky nepřekvapují.
"Opakují se v periodách. Vysoké teploty Evropa naposledy prožívala ve čtrnáctém a šestnáctém století, kdy kolem Prahy vznikaly rozsáhlé vinohrady, protože tu v poměrně krátké době vznikly vhodné podmínky k pěstování révy. Vládly tu teploty jako v jižní Francii," říká náměstek ředitele hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Nedostatkem vody trpí Česko podle něj už dnes.
Rostla by teplota i bez lidské činnosti?
Například jen při spalování uhlí či produktů ropy se do atmosféry uvolňuje značné množství oxidu uhličitého.
Tolasz se domnívá, že klima by se - tak jako nejednou v minulosti - měnilo i bez přispění lidí. Přítomnost skleníkových plynů v atmosféře přesto podle něj přispívá k extrémním projevům počasí.
Důsledky oteplení nemusí být pro Česko jen ničivé. Například stavebnictví zaznamenalo v letošní teplé zimě neobvyklý růst.
Odborníci však zatím nedovedou říci, nakolik vysoké letní teploty zatíží - třeba i kvůli klimatizaci - spotřebu elektrické energie. Ekonomové by tedy prý měli začít počítat, co to s hospodářstvím udělá.
Bez zajímavosti není fakt, že obdobně vysoké koncentrace oxidu uhličitého se v zemské atmosféře vyskytovaly dříve, než začaly doby ledové, což je asi před 25 tisíci let. Tehdy se prudce oteplilo, ale pak v relativně krátké době pokryl Evropu led.
