"Je to originální způsob výroby, který není znám nikde na světě," řekl Miroslav Markvart z Ústavu anorganické chemie Akademie věd.
Uplatnění kamence na trhu je zatím minimální, čeká ho však nadějná budoucnost. "Je v něm dusík a síran, takže je vhodný pro výrobu hnojiv s obsahem těchto látek. Podle prvních zpráv má hnojivo dobré vlastnosti, například i proto, že v zemědělské půdě je málo síry, a taky se dobře skladuje," dodal Markvart.
Podle něj lze v přiměřené míře výrobek použít i ke hnojení pokojových rostlin.
Vědci předpokládají, že ročně vyrobí 100 tisíc tun kamence. Podle Emila Volhejna z Lovochemie, která hnojiva vyrábí, je to perspektivní surovina pro výrobu hnojiv na další desítky let. "Počítáme s touto výrobou na 30 až 40 let," dodal.
Kromě toho lze hlinitoamonný kamenec zpracovávat na syntetický mullit. Díky vysokému bodu tání a výborným mechanickým vlastnostem je žádanou složkou keramických materiálů a jeho spotřeba celosvětově roste.
Při těžbě uranu bylo v letech 1967 až 1996 na Českolipsku do země vtlačeno pět milionů tun kyseliny sírové a dalších chemikálií. Bez sanace by tyto látky prostupovaly horninou. Oblast je přitom největší zásobárnou pitné vody v ČR. V současnosti je kontaminováno zhruba 260 milionů metrů krychlových podzemních vod.
"Sanace horninového prostředí bude probíhat do roku 2035, zahlazení chemické těžby dalších pět let. Finanční náklady celé sanace a likvidace následků bude stát přibližně 41 miliard korun. Zažádali jsme proto o podporu EU, abychom v brzké době mohli dostavět i chybějící technologie," uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
