Uvádí to analýza think tanku Brookings Institution na základě nejnovějšího průzkumu Amerického úřadu pro sčítání lidu (USCB). V současnosti se čtyři z deseti Američanů hlásí k jinému etniku či rase než bělošské. Pokud se po přičtení dat z letošního roku prognóza potvrdí, bude se jednat o první desetiletí od začátku sčítání v roce 1790, kdy bílé populace vůbec nepřibylo.
V prvních devíti letech dekády to totiž byly právě minority, které se nejvýrazněji podílely na přibývání obyvatelstva. V některých oblastech a státech by bez nich populace citelně klesla, podotýkají výzkumníci.
V roce 2019 poprvé v historii představovali přes polovinu mladistvých do 16 let zástupci etnik. Celkově nejvíce poklesly počty mladých lidí do 25 let. Na nárůstu této skupiny se podílí zejména Američané hispánského a latinskoamerického původu.
Ve druhé polovině minulého století byla situace výrazně jiná. Klesající trendy v porodnosti bělošského obyvatelstva jsou patrné už od začátku nového milénia. Způsobené jsou mimo jiné hospodářskou krizí, míní výzkumníci.
V roce 1980 obyvatelstvo Spojených států tvořilo 80 procent bělochů, Afroameričanů bylo 11,5 procenta a lidí hispánského a latinskoamerického původu 6,5 procenta. Nejméně početnou skupinu zastávali Asiaté, kterých podle průzkumů bylo 1,8 procenta.
Od začátku dekády se však počet bělošské populace snížil téměř o devět procent, a to z 69,1 na 60,1 procenta. Nejvýrazněji rostoucí skupinou obyvatel se stali Hispánci a lidé latinskoamerického původu. Rostou také počty Američanů asijského původu. Populace černochů naproti tomu zůstala od začátku milénia poměrně konstantní.
| Běloši | Černoši | Původní obyvatelé | Asiaté | Hispánci | Jiné | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2000 | 69,1 | 12,1 | 0,7 | 3,8 | 12,6 | 1,7 |
| 2010 | 63,8 | 12,3 | 0,7 | 4,9 | 16,4 | 1,8 |
| 2019 | 60,1 | 12,5 | 0,7 | 5,9 | 18,5 | 2,2 |
| Zdroj: United State Census Bureau | ||||||
Bílá populace klesla od roku 2010 ve všech 50 státech. Kromě toho se běloši stali menšinovým etnikem ve 27 velkoměstech – mezi nimi například v New Yorku, Los Angeles, Washingtonu či Miami.
Ve 30. letech se z bělochů v USA stane menšina
Na úbytku bělochů se v porovnání s příslušníky ostatních ras podepsala nízká porodnost i vyšší průměrný věk, a tedy vyšší úmrtnost. V roce 2019 bylo průměrnému bělochovi 43,7 let, kdežto věk Hispánců byl v průměru 29,8 roku. Černošskému obyvatelstvu bylo průměrně 34,6 let. Nejnižšího průměrného věku 20,9 dosahovali lidé, kteří se identifikovali se dvěma či více rasami.
Každý osmý, který v Česku pracuje, je cizinec. Vydělá i víc než Čech |
Úbytek bělochů se sice očekával, ale přesto přišel o osm let dříve, než udávaly původní prognózy. Podle výzkumníků ho urychlil také počet úmrtí kvůli požití drog, takzvaných „smrtí ze zoufalství“, či snížení počtu imigrantů přicházejících do země.
Předpoklady z roku 2012 tvrdily, že se bělošská populace stane minoritou až v roce 2050. Prognózy z roku 2018 pak již hovoří o roku 2045. Kvůli aktuálním demografickým trendům však vědci nyní mluví již o 30. letech.
Demografické změny budou také mít nezanedbatelný vliv na americkou politiku. Zatímco podíl nebělošských skupin v americké voličské populaci stoupá, v případě bělošských voličů je to naopak. V roce 1980 tvořili běloši bez vyššího vzdělání 69 procent voličstva, v roce 2016 už jen 44 procent.
Bělošští voliči obecně chodí k volbám více než ti nebělošští, a proto demografické posuny nebyly dosud v americké politice reflektovány v plné míře. Přesto měly velký dopad na americkou prezidentskou volbu v roce 2016, kdy současný prezident Donald Trump dokázal využít právě strachu bělošských voličů z měnícího se populačního složení a jejich slábnoucího postavení v americké společnosti.
