Buňky pacienta infikovaného takzvanou britskou variantou. (1. prosince 2019)

Buňky pacienta infikovaného takzvanou britskou variantou. (1. prosince 2019) | foto: Profimedia.cz

Kradmá a nakažlivá. Vědci odhalili, proč je britská varianta tak výkonná

  • 63
Nová studie britských vědců naznačuje, jak se takzvaná varianta alfa stala dominantní verzí koronaviru v Británii a dalších zemích. Podle jejich výzkumu se alfa dokáže lépe skrývat. Neviditelnost získává tak, že vytváří proteiny, které blokují vyvolávání imunitních reakcí.

Jelikož se poprvé objevila v Británii, začala média psát o takzvané britské variantě koronaviru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji nyní označuje prvním písmenem řecké abecedy, aby zjednodušila diskuzi a odstranila určité stigma spojené s názvy.

Vědci přičítali rychlé rozšíření varianty alfa mutacemi v takzvaných spike proteinech, kterými se virus zachycuje na lidských buňkách. Soudili, že změněné spike proteiny ji umožňují lépe se přichytit, než je tomu u běžných verzí.

Výzkumníci z britské University College London ale k celé záležitosti přistoupili jinak. Zkusili se podívat, jak alfa ovlivňuje imunitní odpověď. Zkoumali, jak alfou infikované buňky v plicích fungují v porovnání s buňkami infikovanými běžnou verzí, informuje list The New York Times. 

V nové nerecenzované studii uvádí, že plicní buňky s alfou produkují drasticky méně interferonu, proteinu, který zapíná řadu imunitních obran. Přišli též na to, že i pokud interferon zapnul obranné geny, byly tišší, než tomu bylo u buněk infikovaných jinými variantami.

„Dělá se neviditelnějším,“ vysvětluje virolog Gregory Towers, který se účastnil výzkumu. Obvyklé „poplašné zvony“ imunitního systému v blízkosti alfy tak prakticky nezněly.

Neviditelný plášť si alfa obléká prostřednictvím extra kopií genu zvaného Orf9, kterých je schopen vyprodukovat až osmdesátkrát víc než kolik jich mají k dispozici běžné verze.

Z předchozího výzkumu molekulární bioložky Nevan Kroganové z University of California, která je spoluautorkou studie, vyplývá, že Orf9b vytváří virální protein, který blokuje lidský protein zvaný Tom70.

Potřebujeme více sekvenovat, tvrdí odborníci. V létě hrozí dovoz mutací

A právě Tom70 je klíčový ve vypouštění interferonu v buňkách v případě jejich napadení virem. Tím, že učiní Tom70 prakticky bezzubým, alfa zamezí imunitní reakci těla a může se v zásadě nerušeně replikovat.

Alespoň dočasně. Po asi 12 hodinách po infikování se obranné systém probudí. Podle Towerse ale i tato odložená imunitní reakce pomáhá viru se dál šířit. Tělesné systémy nakažených lidí reagují agresivněji. Kýchají a vylučují virus nejen ze svých úst, ale i nosů.

„Je to velmi působivé,“ říká o studii Maudry Laurent-Rolleová, lékařka a viroložka z Yale School of Medicine, která se výzkumu nezúčastnila. Ráda by ale viděla více důkazů k potvrzení závěrů studie. Například vědci neprovedli standardní test na počet proteinů Orf9b.

Výzkumníci začali s podobnými experimenty na dalších vysoce nakažlivých variantách covidu, jmenovitě bety objevené v Jihoafrické republice a indické delty. Oboje též snižovaly interferony v infikovaných buňkách. Ale nic nenasvědčuje tomu, že zaplňovaly buňky proteiny Orf9b.

Každá varianta se zdá, že rozvíjí vlastní metody, jak zmanipulovat imunitní systém. „Všechny zeslabují imunitní systém odlišnými způsoby,“ uvádí Kroganová.

Vietnam objevil kombinaci indické a britské mutace. Rychle se šíří vzduchem

Experti doufají, že výsledky výzkumu budou moci využít k zefektivnění vakcín. Studie lidí, kteří se přirozeně uzdravili z covidu-19 ukazují, že jejich imunitní systémy se naučily, jak rozpoznat další virální proteiny včetně Orf9b. Některé proteiny ale mohou i otupit imunitu, takže se jedná o docela ošidný proces.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video