Definitivní odchod Velké Británie z Evropské unie zřejmě nepřijde dříve než v březnu 2019. Už nyní však blížící se brexit dopadá na celou řadu ekonomických sektorů. Do problémů se pomalu dostávají i farmáři, kteří nejen do britských obchodů dodávají jahody, maliny a borůvky.
V letošním roce farmáři zaznamenali pokles zájmu cizích pracovníků o sedmnáct procent. Důvodem jsou obavy z nejistých podmínek pro zaměstnávání cizinců po odchodu země z EU. Národní farmářská odborová organizace (NFU) uvádí, že Britům chybí asi 1 500 zahraničních sběračů. Data se vztahují na období od ledna do května letošního roku.
Rok od referenda o brexitu. Poctivé lidi nevyhostí, míní Češi v Londýně |
Problémy potvrzuje i zpráva organizace British Summer Fruits. Ta se zaměřila na případný odchod britských pěstitelů do zahraničí a potenciální náhradu nedostačující domácí produkce dovozem z ciziny. V takovém případě by ceny jahod vzrostly o 37 procent. Čtyři sta gramů ovoce by přišlo na 2,75 libry (asi 82 korun). Ještě větší skok by prodělala cena malin, která by vyletěla o padesát procent.
Jasná pravidla a jednoduché najímání pracovníků ze zahraničí jsou podle britských farmářů klíčové pro udržitelný rozvoj tohoto sektoru. Devět z deseti sběračů na britských farmách pochází ze zemí EU, nejvíce z Polska, Bulharska a Rumunska, píše server The Guardian. Poptávka po zahraničních pracovnících navíc do roku 2020 vzroste na 31 tisíc, pokud sektor poroste stávajícím tempem.
Mechanizace farmáře nespasí
Odvětví nabízející maliny, jahody, borůvky a ostružiny má v Británii roční obrat více než 1,2 miliardy liber. Za posledních dvacet let sektor vzrostl o 131 procent. Ekonomové úspěch přičítají zejména domácí produkci. Zatímco v roce 1996 Britové snědli asi 67 tisíc tun jahod, v roce 2015 to bylo už 168 tisíc.
Do sběru a produkce zmíněného ovoce ročně míří nejvíce zahraničních pracovníků, kteří si chtějí přivydělat na Britských ostrovech. Mechanizace odvětví je stále velmi složitá a nákladná, manuální lidská síla je proto pro farmáře nejvýhodnější.
Bývalá ministryně životního prostředí Andrea Leadsomová před časem uvedla, že farmáři se i přesto snaží investovat do moderních technologií. Farmáři však tvrdí, že se kvůli vysokým nákladům jedná spíše o dlouhodobé řešení. V krátkodobém horizontu stroje lidi nenahradí.
Brexit trápí irské pěstitele hub. Bojí se bankrotu i polské konkurence |
„Je to extrémní záležitost. Pokud nebudeme mít dostatek sběračů, celý sektor skončí,“ tvrdí předseda British Summer Fruits Laurence Olins. Lidé, kteří hlasovali pro vystoupení Británie z EU, podle něj chtěli zničit dosud prosperující segment trhu. „Pokud nebudeme mít přístup k zahraniční pracovní síle, bude to další z důsledků brexitu, stejně jako růst cen a větší závislost na importu,“ dodává.
Problémy dopadly i na velké producenty ovoce. David Kay ze společnosti Hall Hunter Partnership, která dodává ovoce pro Tesco či Marks & Spencer, uvádí, že zaměstnává pracovníky z až dvaceti zemí. Britové podle něj o práci nemají zájem. „Zkoušeli jsme spolupracovat i s úřady práce a bývalými vězni. Britové však podobnou práci dělat nechtějí,“ tvrdí.
Farmářské odborové organizace se shodují, že aktuální nedostatek zahraničních sběračů je nejvyšší od roku 2004. Tehdy britské farmáře spasil vstup několika zemí do EU. Na ostrovy poté zamířila pracovní síla z České republiky, Estonska, Maďarska či Polska.
Wimbledon bez jahod se smetanou?
Nedostatek pracovní síly může mít dopady i na ostatní sektory. Dobrý příkladem je legendární tenisový turnaj ve Wimbledonu. Jahody patří k jednomu ze symbolů zdejších travnatých kurtů. Hlavním dodavatelem sladkého červeného ovoce je Hugh Lowe Farms z hrabství Kent. Každoročně dodává asi 28 tisíc kilogramů jahod. Většinu z nich nasbírají pracovníci z ciziny.
Občany EU v Británii čekají změny. Kvůli brexitu projdou novou registrací |
Majitelka farmy Marion Reganová se obává, že v následujících letech by mohl být s dodávkami problém. „Společně s producenty jablek či salátu jsme odkázáni na pracovní sílu ze zahraničí. Máme neuvěřitelné štěstí, že u nás přes léto na farmách pracují lidé zejména z východní Evropy. Doufám, že po vystoupení z EU tady bude nějaký mechanismus, v rámci kterého pro nás budou moci pracovat i nadále,“ sdělila reportérům The Guardian.
Sběrači se na její farmu sjíždějí na počátku léta, na konci sezony se vrací domů. Ovoce během tenisového turnaje, který začíná právě v pondělí, sbírají od pěti hodin ráno. Plné přepravky poté směřují přímo do Wimbledonu, aby se jahody dostaly k zákazníkům co nejčerstvější. Milovníci tenisu je posléze tradičně utopí ve smetaně.
„Právě kvůli čerstvosti a lokálnosti mají ve Wimbledonu naše jahody rádi. Dodáváme je do jednoho dne od utržení,“ popisuje Reganová. Její rodina pěstuje ovoce od roku 1890, do Wimbledonu dodává jahody už pětadvacet let. Bez zahraničních pracovníků však může být tato tradice v ohrožení.
Jahody se smetanou jako wimbledonská tradice:
