Virus zika, který způsobuje u novorozenců zakrnění mozku, podle WHO ohrožuje celou planetu. Spojené státy ve středu ohlásily první potvrzený případ přenosu viru pohlavním stykem (více zde). Děti, které se narodí s mikrocefalií, mají jen minimální vyhlídky na dobrý život. Mnohým lékaři věští brzkou smrt či těžká postižení.
Virus zika |
I s mikrocefalií se však dá bojovat. Dokazuje to příběh 24leté Brazilky Any Caroliny Caceresové, která zákeřnou nemoc překonala a stala se novinářkou. O svém životním příběhu se rozhodla promluvit s reportéry serveru BBC. Podle svých slov chtěla uvést na pravou míru celou řadu mýtů, které kolem mikrocefalie panují.
„Jednoho dne jsem přišla na tento svět. Doktoři prý říkali, že nemám šanci přežít. Nebudu chodit, nebudu mluvit. Postupem času skončím ve vegetativním stavu a umřu, tvrdili,“ vzpomíná Caceresová. Ve svých chmurných předpovědích se však doktoři zmýlili.
Cacaresová vystudovala základní a střední školu a zvládla i studium na univerzitě. „Dnes jsem novinářkou a píšu také na svůj blog. Novinařinu jsem si zvolila proto, abych mohla mluvit za lidi, jako jsem já. Napsala jsem také knihu o svém životě, stejně jako o osudech dalších lidí s mikrocefalií,“ popisuje Cacaresová (autobiografickou knihu Caraseové najdete zde, na blog se můžete podívat zde).
Pravdivé informování o tomto postižení je podle ní vzhledem k současné situaci potřeba více než kdy dřív. „Lidé musí dát stranou předsudky a o tomto syndromu se něco dozvědět,“ míní. Svá slova směřuje také směrem k brazilskému ministrovi zdravotnictví, které před pár dny prohlásil, že Brazílie bude mít kvůli mikrocefalii v budoucnu celou „generaci poškozených dětí“.
„Pokud bych si s ním mohla promluvit, řekla bych mu, že jestli je něco poškozené, tak je to jeho výrok. Mikrocefalie je jako krabice s překvapením. Můžete trpět celou řadou problémů, ale také nemusíte,“ vysvětluje Cacaresová a dodává, že matky, které jdou na potrat, svým dětem nedávají možnost uspět. „Přežila jsem, stejně jako spousta dalších pacientů s mikrocefalií. Naše matky nešly na potrat. Proto jsme tady,“ uvádí.
Náročné dětství a pomoc celé rodiny
Přiznává, že život pro ni vždy nebyl jednoduchý. „Můj tatínek byl technik v laboratoři. Když jsem se narodila, neměl zrovna práci. Maminka byla ošetřovatelka. Zdravotní pojištění nám pokrylo jen několik základních věcí. Další testy, které byly opravdu nákladné, však nepokrývalo,“ vzpomíná Cacaresová.
Celá její rodina se proto spojila a přispěla, jak jen to bylo možné. Cacaresová podstoupila pět operací, první už devět dní po porodu. Lékaři k riskantnímu zákroku přistoupili, protože špatně dýchala a trpěla záchvaty. „To je něco, co trápí všechny lidi s mikrocefalií. Není to však žádná velká věc. Existují na to léky,“ tvrdí. Léky musela brát až do svých dvanácti let, poté se její stav zlepšil. Nyní je na tom tak dobře, že kromě psaní článků zvládá hrát také na housle.
Se snahami aktivistů, kteří u vrchního brazilského soudu orodují za legalizaci potratů u matek čekajících děti s mikrocefalií, nesouhlasí. „Věřím, že potrat je poněkud krátkozraký pokus o řešení problému. Nejdůležitější je přístup k léčbě. Poradenství pro starší pacienty a rodiče, fyzioterapie a neurologická léčba pro všechny, kteří se narodí s mikrocefalií,“ míní Cacaresová.
Podle svých slov moc dobře ví, že mikrocefalie může mít i mnohem těžší následky, než kterými trpí ona. „Je mi jasné, že ne všichni s mikrocefalií budou mít takové štěstí, aby žili jako já. Matkám však doporučuji, aby zůstaly v klidu. Mikrocefalie je ošklivé pojmenování, není to však zlé monstrum,“ myslí si.
Dodává, že pokud se těhotné ženy, u jejichž dětí se prokáže mikrocefalie, rozhodnou podstoupit potrat, nic s tím nenadělá. „Musí se však rozhodovat na základě všech dostupných faktů,“ myslí si.
Šíření viru zika
