Na pozice ukrajinské armády, která má doněcké letiště pod kontrolou, podle Kyjeva zaútočily desítky ozbrojených separatistů. „Bohužel se potvrdila informace o třech mrtvých. Ozbrojenci přišli o 14 lidí, jeden terorista byl zajat,“ oznámil v pondělí ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Krize na UkrajiněŽIVOT V KRYTU: BATALION SMRT: AKTIVISTKA: Zeman je obětí Putinovy propagandy VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel |
„Každý, kdo se stane cílem útoku, má právo palbu opětovat,“ obhajoval prezident podle agentury Ukrinform střelbu svých vojáků navzdory vyhlášenému příměří. Armáda podle něj letiště uhájila.
Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko doplnil, že na východě země přišel o život ještě jeden ozbrojený stoupenec kyjevské vlády. Nedaleko přístavního města Mariupol zahynul při přestřelce člen dobrovolnického batalionu Azov, který klíčový přístav u Azovského moře ovládl na jaře (více o něm zde).
Zprávy o mrtvých vojácích dorazily krátce poté, co Porošenko na tiskové konferenci ocenil „období klidu“, které na východě Ukrajiny platí od 9. prosince. Prezident si odpoledne pochvaloval, že od té doby při střetech v Donbasu nikdo nezemřel.
„Mír je dlouhodobý proces. Spustit válku je snadné, ale zastavit ji obtížné,“ vzkázala z Kyjeva hlava státu. „První krok tímto směrem jsme učinili. Příměří funguje a měli bychom ho posílit,“ řekl Porošenko podle agentury TASS.
Zdůraznil, že ukrajinská krize nemá vojenské řešení. Zároveň však doplnil, že vojenská operace určitě neskončí do poloviny ledna.
Na čtvrtek 15. ledna je naplánováno další Porošenkovo setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle prezidentského webu se uskuteční v kazašské Astaně. Zúčastnit se má také německá kancléřska Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.
Stejná sestava státníků jednala o příměří v Minsku, Porošenko chce tento formát zachovat. Uvažuje se však také o větším počtu hostů, přibýt by mohl americký prezident Barack Obama a čelní představitelé Evropské unie.
Porošenko v pondělí podepsal zákon, podle kterého už Ukrajina není neutrální zemí. Může se tak v budoucnu ucházet o členství v Severoatlantické alianci. O případné žádosti o vstup do NATO budou podle prezidenta rozhodovat občané v referendu. To by se prý mohlo konat zhruba za pět let. O návrhu na zrušení neutrality rozhodoval parlament těsně před Vánoci, Moskva ho označila za nepřátelský krok (více se dočtete zde).
