Protestní shromáždění na podporu vězněných členů organizace, která se v uplynulých čtyřech desetiletích specializovala zejména na bomby nastražené v automobilech, původně zakázal madridský soud. Povolení podobné akce by totiž urazilo rodiny obětí teroristických útoků.
ETA Celým názvem Euskadi Ta Askatasuna (v překladu Baskický stát a svoboda). Do roku 2011 se násilím snažila vytvořit nezávislý baskický stát, jenž by se rozprostíral v historických hranicích regionu. Státy EU a USA skupinu považují za teroristickou organizaci. Skupina založená v roce 1959, zpočátku bojovala proti režimu generála Franka. Její příslušníci se většinově hlásí k myšlenkám marxismu-leninismu. |
Zamítnuté žádosti o povolení akce se podle agentury Reuters následně chopily dvě nacionalistické strany, které se v Baskicku těší značné oblibě. Své síly spojili představitelé strany Bildu, jež žádá úplné osamostatnění dnešního autonomního území Španělska, a umírněnější PNV (Baskická nacionalistická strana).
Protestní shromáždění oficiálně přetvořili v tichý pochod za "lidská práva, porozumění a mír". Na takovou žádost už úředníci kývli, stotisícový dav však nakonec stejně skončil u provokativních sloganů a transparentů. Spolku AVT, jenž sdružuje pozůstalé obětí teroristických útoků, se to nelíbí.
"Jediným cílem této akce je vzdát čest vězňům z teroristické skupiny ETA," cituje z jejich žádosti o zákaz pochodu britská BBC. Jeho uspořádání podle spolku "hrubým útokem na každou z obětí terorismu".
Baskové chtějí své vězně blíž k domovu
Baskičtí separatisté donedávna požadovali, aby Madrid všechny jejich stoupence zcela omilostnil. Od roku 2011, kdy již poněkolikáté vyhlásili příměří a oznámili, že se budou snažit nezávislost svého území prosazovat slušně a korektně, od tohoto požadavku ustoupili. Žádají však, aby byli trestanci převezeni do věznic blízko svých domovů.
"Je to vlastně dvojí trest," vysvětlila BBC dvaapadesátiletá Itziar Goientxiová s tím, že za svým vězněným manželem musí jezdit na návštěvy přes celé Španělsko. Zavřeli jej totiž do káznice v přístavním městě Cádiz na jihu země, takže musí pokaždé překonat vzdálenost kolem 1200 kilometrů.
Jak uvádí agentura Reuters, ve Španělsku je teď za mřížemi asi šest stovek militantních separatistů. V posledních letech jejich počet výrazně vzrostl po vlně zatýkání, kterou vedle Španělska uspořádala i Francie. Územím obývaným Basky totiž prochází státní hranice.
Propuštění některých teroristů přikázal evropský soud
Několik desítek baskických teroristů loni na podzim Madrid z věznic propustil. Neudělal to však dobrovolně, nýbrž na příkaz ze Štrasburku. Naději na brzké propuštění totiž Španělsko vězněným militantům nejdříve vzalo zvláštním zákonem.
Ten měl ovšem retroaktivní účinnost, což evropská legislativa v trestních oblastech zakazuje. Evropský soud pro lidská práva tak nařídil propuštění dotčených vězňů. Sedm desítek z nich se v sobotu 4. ledna sešlo, aby vydali společné prohlášení.
V něm se teroristé za léta násilí omluvili a uvedli, že nadále hodlají s Madridem o osamostatnění svého regionu jednat "zodpovědně a konstruktivně", představitele Španělska to však neobměkčilo. "Jediné, o co se zajímáme, je bezpodmínečné zrušení této organizace," řekl k tomu ministr vnitra Jorge Fernández Diaz (více o prohlášení baskických separatistů se dočtete zde).
ETA má od sedmdesátých do devadesátých let na svědomí celkem 829 životů, jedná se především o politiky a příslušníky bezpečnostních složek. Roku 1961 ovšem militantní separatisté vzali útokem i vlak s válečnými veterány, v roce 1996 pak nálož odpálená na letišti zranila tři desítky turistů.
