„Prezident Biden se podíval Putinovi do očí a řekl mu, že dnes jsme připraveni udělat věci, které jsme v roce 2014 neudělali,“ prozradil reportérům po jednání bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan.
Šéf Kremlu si podle něj během videokonference vyslechl varování, že Spojené státy a jejich evropští spojenci v případě další ruské invaze na Ukrajinu odpoví „silnými ekonomickými opatřeními“, navýší vojenskou pomoc Kyjevu a dále posílí členské státy NATO ve východní Evropě. Biden však vyloučil možnost, že by USA vyslaly při napadení Ukrajiny do oblasti vojáky.
„Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole,“ řekl Biden novinářům. Dodal přitom, že USA mají „morální a právní závazek vůči našim spojencům v NATO“, na Ukrajinu se však nevztahuje.
Americký prezident rovněž prohlásil, že do pátku oznámí setkání s vysoce postavenými zástupci Ruska a nejméně čtyřmi velkými zeměmi NATO. Jednat by se podle prezidenta USA mělo o ruských obavách z rozšiřování NATO a o opatřeních, jež musí být přijata, aby se podařilo „snížit teplotu na východní frontě“.
 |
Klíčovou částí odvety by bylo zablokování ruského plynovodu Nord Stream 2, který už byl dokončen, ale ještě nebyl uveden do provozu. Washington podle deníku The Financial Times zesílil tlak na Berlín, aby v případě napadení Ukrajiny klíčový energetický projekt Gazpromu za deset miliard eur zrušil. Nastupující vláda Olafa Scholze je tomuto návrhu údajně otevřená.
„Pokud Vladimir Putin chce, aby tím plynovodem proudil plyn, tak by neměl riskovat invazi na Ukrajinu,“ řekl novinářům Sullivan, který během videokonference seděl po Bidenově boku v konferenční místnosti v podzemí Bílého domu.
Putin předá USA své návrhyAgentura TASS ve středu odpoledne informovala, že Vladimir Putin během týdne předá Spojeným státům své návrhy ohledně bezpečnosti. Rusko tak učiní podle šéfa Kremlu maximálně veřejně. -čtk- |
Podle agentury Bloomberg je na stole ještě možnost odříznout Rusko od bankovní sítě SWIFT, která zprostředkovává mezinárodní finanční transakce. USA by také mohly ztížit investorům nákup ruských dluhopisů a schopnost Ruska měnit rubly za dolary a jiné cizí měny. Další sankce by dopadly na klíčové finanční instituce a oligarchy.
7. prosince 2021 |
Vladimir Putin šel do jednání s jedním hlavním požadavkem: chtěl si vymoci záruky, že NATO se nebude rozšiřovat na východ a na území Ukrajiny nerozmístí své rakety. Šéf Bílého domu jeho „červené linie“ odmítl akceptovat, Putin na druhou stranu neslíbil, že stáhne přibližně 175 000 vojáků, kteří se podle amerických tajných služeb shromáždili u ukrajinských hranic.
„A kam bychom měli naše jednotky stahovat? Vždyť jsou na ruském území,“ okomentoval to Putinův poradce Jurij Ušakov, podle nějž se rozhovor nesl v odlehčeném tónu, oba prezidenti žertovali, vyměnili si několik komplimentů a připomněli si spojenectví během druhé světové války.
Putin požádal Bidena o záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ |
Putin podle něj Bidenovi během besedy řekl zhruba toto: „Vás Američany znepokojují naše bataliony nacházející se na ruském území, tisíce kilometrů od USA. A nás reálně znepokojuje naše bezpečnost, bezpečnost Ruska v globálním smyslu, globálním rozměru.“
Detaily a konkrétní dopady jednání na eskalaci napětí kolem Ukrajiny se zřejmě ještě dlouho nedostanou na veřejnost. Bílý dům ani Kreml přepis rozhovoru zveřejňovat nehodlají. Obě strany ovšem rychle deklarovaly, že během konference dosáhly svých cílů.
30. listopadu 2021 |
Agentura Bloomberg nicméně úterní besedu hodnotí jako vítězství ruského prezidenta. Putin se podle ní během dvaceti let u moci vypracoval ve skutečného mistra v udržování Západu v nejistotě ohledně toho, co zamýšlí udělat. S Bidenem od jeho lednové inaugurace hovořil třikrát a upevnil si pozici muže, na jehož geopolitické ambice se musí brát ohledy.
„Putin dostal, co chtěl, a to byl tento hovor,“ uvedl pro Bloomberg odborník na mezinárodní vztahy Frederick Kagan. „Pokaždé, když Putin vytvoří nějakou krizi a americký prezident s ním začne jednat, posunuje se Putin ke svému cíli, a tím je obnova Ruska jako velmoci, s níž je třeba počítat.“
Ruský komentátor Alexandr Panov se domnívá, že Putinův tah s přemisťováním vojsk k ukrajinským hranicím opět zafungoval - stejně jako na jaře, kdy si podobnou eskalací napětí vynutil červnovou schůzku s Bidenem v Ženevě.
Rusko chce ukázat, kdo je tady pánem, říká analytik k napětí kolem Ukrajiny |
„Putinův gambit může být chladným kalkulem, jak prezidenta Bidena donutit uznat ruskou sféru vlivu ve východní Evropě. Pro Putina a řadu dalších Rusů totiž osmiletý konflikt na Ukrajině není jen otázka geopolitiky, ale i raněné národní psychiky a historické nespravedlnosti, kterou je třeba odčinit,“ píše Panov na stránkách deníku Novaja Gazeta.
Další ruští analytici se shodují, že i jednání s téměř nulovým výsledkem je v každém případě lepší než konflikt. „Je klíčové, aby si obě strany vyjasnily své bezpečnostní obavy. Oživení komunikačního kanálu týkajícího se Ukrajiny může zabránit nedorozumění. Západní obavy z války sice hned neustoupí, ale mluvení je lepší než válčení,“ myslí si politolog Dmitrij Trenin.
25. listopadu 2021 |
