Bezpilotní letoun Marabu má za sebou premiéru ve vzduchu

Zbrusu nový experimentální letoun VUT 001 Marabu, který postavili konstruktéři z brněnského Vysokého učení technického, se ve středu vznesl do vzduchu. Marabu, který má v budoucnu sloužit například při monitoringu záplav, si vzdušný prostor poprvé naostro "osahal" nad letištěm v Kunovicích.

"Letoun vznikl na bázi diskusí o využití bezpilotních prostředků v civilním sektoru. V budoucnu by letadlo mohlo pomáhat například při monitorování prostoru dálnic. Jeho provoz je desetkrát levnější než provoz vrtulníku, a to při stejných výkonech," řekl ředitel Leteckého ústavu VUT v Brně Antonín Píštěk.

Pilot "naučí" letoun létat

V budoucnu sice bude Marabu bezpilotní, ve středu jej napoprvé ale ještě ovládal pilot. "Je bezproblémové a ovládá se výtečně. Motor vzadu je nezvyklý, ale není to na závadu. Dál bude mít letadlo svůj vývoj a to, co se od něj očekává, určitě splní," popsal své první dojmy pilot Stanislav Sklenář.

Marabu

Nové bezpilotní letadlo váží 600 kilogramů, rozpětí křídel má 10 metrů a na délku měří 9 metrů.

Ve vzduchu se pohybuje rychlostí 260 km/h, nyní v experimentálním provozu je však jeho rychlost nižší.

Další fáze projektu zahrnuje tzv. fázi bezpilotního létání s dohledem pilota. Ten bude sledovat činnost systému ve vzduchu a musí jej takzvaně "naučit létat". Ve výsledku nebude podle odborníků ani poznat, že letadlo neřídí člověk. "Počítač potom umí s letadlem zacházet k nerozeznání od živého pilota, " poznamenal Sklenář.

Výroba se rozjede možná už do tří let

Letadlo má kompozitový trup, kovové křídlo a kromě primárního pístového motoru, který je určený dálkovým letům, je vybavené rovněž experimentálním proudovým motorem pro výškové lety. "Kombinace jeho pohonných jednotek je unikátní," řekl Píštěk.

Tvarem své přídě skutečně připomíná čápa marabu, po němž dostalo jméno. Podle konstruktérů potřebuje přední část trupu pro připevnění dodatečných přístrojů.

"Většina letadel má motor vepředu a tím se ošizuje o ten nejlepší pozorovací prostor a o možnost umístit na předek letadla dodatečné systémy, třeba monitorovací kamery pro snímání prostoru pod letadlem a přenos obrazu do pozemního řídícího střediska," vysvětlil Píštěk.

Na vývoji letadla pracoval tým asi patnácti lidí téměř čtyři roky. "Pokud se najde výrobce, pak by se letadlo mohlo začít vyrábět asi do tří let," řekl Jaroslav Juračka z Leteckého ústavu VUT v Brně.