Význam tajné laboratoře protiraketové obrany NC3A spočívá především v tom, že pracuje na koordinaci národních protiraketových štítů Česka, Německa či Velké Británie. Ilustrační foto

Význam tajné laboratoře protiraketové obrany NC3A spočívá především v tom, že pracuje na koordinaci národních protiraketových štítů Česka, Německa či Velké Británie. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bez pomoci USA se raketám neubráníme, říkají lidé z NATO

  • 246
Haag (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) Jedna z nejpřísněji střežených laboratoří NATO, která vyvíjí protiraketový štít Aliance, otevřela své dveře dvěma českým novinářům a pěti poslancům. Navštívil ji i reportér MF DNES.

Vůbec poprvé se tak veřejnost může dozvědět, že alianční odborníci začali na protiraketovém štítu pracovat dlouho před tím, než se stala radarová základna v Brdech politickým tématem v Česku a umístění deseti antibalistických střel v Polsku.

Češi jsou sice spojenci, ale ani tak nesmíme nic fotit a naše mobilní telefony končí ve speciálních schránkách. Ptát se však můžeme ve středisku NC3A na cokoliv. Ale i ke dveřím toalet mne vždy někdo doprovází.

Za jinými pancéřovými dveřmi promítají satelitní "kino": záběry na budovy či projíždějící auta na první pohled nezaujmou. Některé z nich však zeleně světélkují. 

Operátor zaměřuje jeden z kamionů, najíždí na něj kamerou, zvětšuje ho... a fosforeskující těleso v převáženém kontejneru získává konkrétní tvar členitého válce. Nikdo sice nevysloví jméno snímané země, z mapy je však jasné, že jde o Írán.

Lepší obrana než útok
Střílím naslepo: "Jde o jaderné technologie či radioaktivní materiál?"
"Správně. Některé země jaderné technologie dál vyvíjejí, jakkoliv to popírají," dostává se mi odpovědi.

A tak se ptám dál: "A proč tyto objekty, o nichž tvrdíte, že se v nich pracuje na jaderné munici, v příhodný okamžik preventivně nevybombardujete, abyste předešli útoku balistických raket?"

"Bezpečnost země či spojenců nikdy spolehlivě nezajistíte jen útočnými zbraněmi. A útok – to je téměř vždy válka se všemi důsledky. Neméně důležitá je proto spolehlivá pasivní obrana, kterou protiraketový štít představuje a na níž už mnoho let pracujeme," říká jiný vedoucí pracovník podzemního pracoviště v nizozemském Haagu.

Jeho sektory jsou bedlivě střeženy. Nakouknutí do pootevřených dveří však prozradí množství superpočítačů, velkoplošných obrazovek a tajemných kabelů.

Plány jsou, peníze ovšem ne
Význam tajné laboratoře protiraketové obrany NC3A spočívá především v tom, že pracuje na koordinaci národních protiraketových štítů Česka, Německa či Velké Británie. Každý může ke společné obraně něčím přispět. Samotné NATO však nemá žádné síly – ty mu vždy nabízejí její členové. USA nevyjímaje.

"USA jsou od počátku součástí našich úvah o obraně proti mezikontinentálním střelám," ujišťuje programový manažer Michael Billard.

Rozdíl je "jen" v tom, že evropští spojenci mají na slušné úrovni vyvinutou vlastní regionální obranu proti raketám krátkého či středního doletu. Evropa je dokonce schopna dát dohromady i štít proti balistickým střelám. Má to však háček: evropské země NATO nemají k vyvinutí podobné technologie peníze a začínaly by navíc téměř od nuly.

"Pokud jde o antibalistický štít, tak USA jsou ve vývoji bezkonkurenčně v čele: ať již jde o satelity, radary či střely," přiznává Billard. Osobně nedělá rozdíly mezi americkou či evropskou technologií, které se doplňují.

Další rozdíl je navíc i v tom, že zatímco USA se mohou – byť třeba s nemalými obtížemi – bez Evropy obejít, totéž nemohou říci Evropané o Američanech při své obraně proti mezikontinentálním střelám. Klesající obranné výdaje evropských zemí NATO (Česko nevyjímaje) ostatně napovídají, že na zaostávání starého kontinentu se ještě dlouho nic nezmění.

"S americkými technologiemi můžeme hovořit o spolehlivé obraně. Otevřeně ale říkám, že bez nich je to problém," dodává Billard.

Šéf operačního plánování, velení a řízení haagského střediska Alain Houles navíc při vizuální simulaci nejrůznějších variant protiraketové obrany připomíná důležitou zásadu: "Nelze ji vyvíjet náladově, nárazově s tím, že ji jednou podpoříme a jindy ji dáme k ledu. S tak velkými riziky je nutné pracovat na léta dopředu." I tady prý platí zásada – štěstí přeje připraveným.

Poslanci ČSSD: Držíme basu
Fakt, že odborníci NATO pracují už léta na variantách, jak začlenit americký radar i střely do obrany Evropy, uvítal i poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Nic to prý však nemění na faktu, že při hlasování ve Sněmovně zvedne ruku proti radaru.

"Většina našich voličů s ním nesouhlasí a já nepůjdu proti jejich vůli. Pokud bych někdy v budoucnu změnil názor, musel bych to nejdříve vysvětlit voličům a pak i je přimět k novému pohledu."

I když je Tejcův stranický kolega Miroslav Svoboda po návštěvě haagského střediska přesvědčen o nepostradatelnosti radaru USA v Brdech, hodlá při hlasování držet "partajní basu". Tomáš Dub (ODS) naopak vítá, že ve zdokonalování protiraketové obrany Evropy se pokračuje bez ohledu na často zavádějící hádky politiků o smyslu radaru.

Na něčem se poslanci před hlasováním o radaru v českém parlamentu přece jen shodují: čekají na názor nově zvoleného prezidenta USA Baracka Obamy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video