V roce 1981 přišel představitelům Číny, SSSR, Velké Británie a Francie dopis žádající okamžité odzbrojení. Podepsán byl Bernie Sanders - starosta města Burlington ležícího kdesi v lesích Vermontu. Žádost o odzbrojení tak dostal tehdy na stůl generální tajemník Čínské lidové republiky Hu Yaobang stejně jako sovětský protějšek Leonid Brežněv.
Pro Sanderse nebyla žádná bitva dost velká, i když byla předem prohraná. Za svou kariéru v čele čtyřicetitisícového města se zajímal o problémy od apartheidu v Jižní Africe i invazi USA v Grenadě. Sám Sanders se webu The Guardian svěřil, že to odpovídalo jeho životní mantře: „Mysli globálně, jednej lokálně“.
Nikdy se netajil svými sympatiemi k východu a pro Burlington vytvořil partnerství se sovětským městem Jaroslavl. Fakt, že se tak stalo uprostřed studené války a konfrontace USA a Sovětského svazu, ho nijak netížil. Do Jaroslavle, města ležícího severovýchodně od Moskvy, jel Sanders i na líbánky se svou ženou Jane.
„Mnoho měst má hezká nábřeží, pěkné ulice, poctivou policii a dokonce malou ligu baseballu, ale kolik z deseti tisíc měst má zahraniční politiku? No, my ji máme,“ napsal Sanders ve svých memoárech.
Prohrál, ale vítězi stejně vnutil svou agendu
Bernie Sanders se narodil v roce 1941 v New Yorku do rodiny polských imigrantů. Jeho otec prodával barvy a rodina měla problémy vyžít z otcova malého platu. Sandersovo pochopení pro nižší sociální vrstvy se tak formovalo od dětství.
Už při své první politické zkušenosti - kandidatuře na prezidenta třídy - se na střední škole Jamese Madisona snažil zvednout zájem o chudé sirotky. Tehdejší volby prohrál, ani tak se však mladý Bernie nevzdal a svou agendu stejně prosadil. „Student, který vyhrál, nakonec převzal Bernieho politiku ohledně sbírky na korejské sirotky,“ vzpomínal jeho 80letý bratr Larry.
Své levicové smýšlení ještě prohloubil na univerzitě a v roce 1971 vstoupil do Liberty Union, která se hlásí k ideálům socialismu. Za stranu kandidoval celkem čtyřikrát, než její řady v roce 1979 opustil, aby se na chvíli věnoval nezávislému filmu a historii. Když se vrátil do politiky, za stranu už nekandidoval a zůstal nezávislý. Nyní je tak ve svých 73 letech nejdéle sloužícím nezávislým členem Kongresu.
Na prezidenta Spojených států přesto kandiduje poprvé. „Jsem senátor Spojených států. Své poslední volby jsem vyhrál s 71 procentem hlasů. Takže to není tak, že by někdo vešel do dveří a najednou byl největším soupeřem Hillary Clintonové. Na tomhle děláme roky,“ řekl Sanders po oznámení kandidatury.
Vítězství v malém státě Vermont je však něčím jiným než jsou volby na celostátní úrovni. Stát Vermont na východě USA tvoří z velké části lesy a jeho obyvatelstvo tvoří jen malou část obyvatelstva Spojených států. I přesto se stal Bernie Sanders největší překážkou mezi Hillary Clintonovou a nominací na demokratického kandidáta na prezidenta.
Kampaň vede klub důchodců
Sanders se obklopuje lidmi, které zná a kteří byli po jeho boku celý život. Jeho kampaň tak vedou převážně vermontští důchodci. Vedoucím je zde Huck Guttman, který ve svých 71 letech stále vyučuje angličtinu na univerzitě. Druhým poradcem je Richard Sugarman, který je jen o rok mladší a vyučuje židovskou filozofii a existencialismus.
Na účes se neptejte...Perličkou prezidentských voleb se staly otázky na vlasy. Zvláštní téma přišlo s republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a jeho zvláštním účesem připomínajícím tupé. Ten později glosovala i Hillary Clintonová slovy: „Mé vlasy jsou pravé, ale barva není.“ Když se na kštici chtěla zeptat reportérka The New York Times Sanderse, tvrdě jí kontroval. „Když se média starají o to, jak vypadají vlasy Hillary nebo moje, tak je to problém. Máme miliony lidí, kteří bojují, aby se udrželi nad vodou; kteří chtějí vědět, jak mohou kandidáti zlepšit jejich život a média ztratí většinu času starostmi o vlasy,“ řekl kandidát na prezidenta. |
Byl to právě Sugarman, který Sanderse v osmdesátých letech přesvědčil, aby kandidoval na starostu Burlingtonu. Sanders vyhrál a byl prvním starostou v okolí, který nebyl republikán ani demokrat a otevřeně se hlásil k socialismu. „Bylo to jako by místo starosty získal Trockij, ale nebyl to Trockij, byl to Bernie,“ řekl Sugarman.
Stejně jako tehdy, prosazuje podobné levicové ideály i dnes. Publikum získává kritikou ekonomické nerovnosti a zkorumpované vlády. Když se ho v roce 1988 ptali, jak vidí ideálního kandidáta na prezidenta, řekl: „Poznal by, že máme extrémní rozdíly mezi bohatými a chudými, že se volby dají koupit či prodat“. O 27 let později jde do kandidatury na prezidenta USA se stejnými slovy.
Obyvatelé ho podporují, politici ne
V projevech mluví o minimální mzdě, zdanění bohatých a o tom, jak zavést v Americe sociální systém Skandinávie. Jeho fascinace severními evropskými státy se dostala na přetřes i při první debatě demokratů minulé úterý. „Nejsme Dánsko. Líbí se mi Dánsko, ale jsme Spojené státy,“ konstatovala suše Clintonová a strefila se tak do Sanderse (více o debatě čtěte zde).
Sanders také kritizuje velké podniky, a tak není divu, že jsou to spíše malé dary, které drží jeho kampaň finančně nad vodou. I tak měl nejrychlejší start vůbec a za 24 hodin po ohlášení kandidatury, nasbíral celkem 1,5 milionu dolarů. Za červenec a srpen už tato částka vzrostla na 26 milionů dolarů.
Stejně jako čísla na finančním kontě, roste i podpora Sanderse. Podle posledních průzkumů má nyní už podporu 23,5 procenta voličů. Ještě v dubnu by ho přitom volila sotva čtyři procenta. Jeho vzestup je vůbec nejrychlejší z kandidátů. Nárůst jeho podpory je vůbec největší mezi demokraty. Mezi politiky však zastánců moc nemá. V Kongresu získal na svou stranu jen dva politiky. Pro porovnání, za Hillary Clintonovou jich stojí celých 361.
