Jsou starší, než se původně předpokládalo, dlouhodobě navštěvují jednu z berlínských mešit a mnozí z nich pocházejí z Ruska, Turecka a Libanonu. Řeč je o salafistech, radikálních vyznavačích „čistého“ islámu, kteří žijí v německé metropoli.
Jejich počet navíc podle zjištění německých tajných služeb rychle stoupá, za posledních šest let se téměř ztrojnásobil. Stejně tak roste jejich vůle páchat násilí, jak vyplývá z nové zprávy civilní kontrarozvědky, která zpřesňuje dosavadní údaje o berlínské salafistické scéně.
Německé muslimy vede k džihádu boxer z křesťanské školy. Zápasil i s Čechy |
Co se o berlínských salafistech, tedy stoupencích fundamentalistického islámu, ví?
V hlavním městě jich žije zhruba 950, z devadesáti procent jsou to muži a v naprosté většině jde o lidi, kteří v Německu už delší dobu působí. Polovina má německé občanství, z nich třetina jsou ještě občany dalšího státu, nejčastěji Turecka, Libanonu a Sýrie. Mezi ostatními jsou nejčastěji zastoupeni salafisté s ruským občanstvím, pocházející ze severního Kavkazu. Berlínským salafistům je v průměru 34 let.
Migrační vlna z posledních let se na současném stavu výrazněji neprojevila - nově příchozích migrantů je v Berlíně z celkového počtu salafistů jen 27. Většina z nich přišla ze Sýrie, další z Iráku, Afghánistánu a Ruska. Na rozdíl od ostatních salafistů jsou velmi mladí, v průměru jim je 16 let. Připraveni páchat násilí jsou však prý srovnatelně.
Zejména v Berlíně podle tajných služeb počet radikálních muslimů rychle stoupá. Zatímco na konci roku 2011 zpravodajci věděli o 350 tamních salafistech, loni v březnu už jich bylo 850 a aktuální stav je ještě o stovku vyšší. Zhruba 420 z nich je v současné době prý připraveno útočit.
Mezi obchody a mešitami
Vyznavači salafismu jsou v Berlíně velmi pevně zakořeněni, organizují se v klanech, mnozí z nich se také podílejí na organizovaném zločinu. V průběhu let si vytvořili podpůrnou infrastrukturu v podobě knihkupectví nebo obchodů s potravinami a oblečením.
Loňská razie proti radikálním muslimům |
Středobodem jejich fungování jsou mešity, zejména ty ve čtvrtích Moabit, Neukölln, Tempelhof, Kreuzberg a Wedding. Především dvě velké mešity v Neuköllnu a Tempelhofu zpravodajci považují za páteř místní salafistické scény.
Na moabitskou mešitu byl ostatně napojen i Tunisan, který útočil na předloňském vánočním trhu v Berlíně. Tuto mešitu loni v únoru, dva měsíce po útoku, nechaly úřady zavřít. Problém se tím však nevyřešil, tamní salafisté se nyní jen scházejí jinde.
Podobně jako v Berlíně stoupá počet salafistů i po celém Německu, kde jich aktuálně kontrarozvědka eviduje necelých jedenáct tisíc.
Zátah na berlínské radikální muslimy (únor 2017):
28. února 2017 |
