„Golanské výšiny budou vždy v izraelských rukou, Izrael je nikdy neopustí,“ uvedl Netanjahu.
Výrok pronesl před začátkem zasedání izraelského kabinetu na Golanských výšinách, které je vůbec prvním zasedáním vlády v této oblasti. Vyjádřil přitom pochybnost nad tím, že by se Sýrie mohla vrátit do situace před nynější devastující občanskou válkou.
Izraelský premiér podle agentury AP rovněž řekl, že se nebude stavět proti diplomatickému úsilí stabilizovat Sýrii, pokud to nebude na úkor bezpečnosti Izraele. Zdůraznil přitom, že hranice se každopádně měnit nebudou a že je načase, aby svět už konečně uznal svrchovanost Izraele nad Golanami.
„Devatenáct let, po které byly Golany v syrské okupaci, sloužily jako místo pro bunkry, ostnaté dráty, miny a agresi - sloužily válce. Celých devětačtyřicet let, kdy jsou Golanské výšiny pod izraelskou kontrolou, slouží zemědělství, turismu, ekonomickým aktivitám a výstavbě - slouží míru,“ prohlásil Netanjahu podle izraelského listu Jerusalem Post.
Řekl také, že Golany byly nedílnou součástí Izraele už ve starověku, což dokazují tamní archeologické nálezy několika synagog. Je však nutno dodat, že jak izraelští, tak palestinští politici rádi mluví o archeologických nálezech jako o důkazech, že jejich lid byl na Blízkém východě dříve.
Agentura Reuters poznamenala, že Netanjahuovo vyjádření je signál pro USA a Rusko, že strategické výšiny by měly být vyjmuty z jakékoli dohody o ukončení již pět let trvající války v Sýrii a o budoucnosti této země.
Podle premiéra, který o věci v neděli telefonicky hovořil s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, by nakonec měly být ze syrského území vytlačeny „síly Íránu, Hizballáhu a Islámského státu“.
Írán, který patří mezi hlavní nepřátele židovského státu, a libanonské hnutí Hizballáh, podporované Teheránem, podporují syrského prezidenta Bašára Asada v boji s protivládními povstalci a s IS.
Podle politických komentátorů si Netanjahu výroky ke Golanským výšinám záměrně načasoval před plánovaným jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Sýrii. Vojenské a diplomatické zásahy Moskvy hrají v tamním konfliktu důležitou roli, dodal Reuters.
Větší část Golanských výšin Izrael obsadil před téměř půlstoletím po Šestidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo. Sýrie kontroluje na Golanských výšinách asi 510 kilometrů čtverečních, Izrael 1 200 čtverečních kilometrů.
Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, jež střeží mezinárodní pozorovací mise OSN (UNDOF). Na izraelské straně působí v rámci UNDOF také několik českých vojáků.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz