Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.
„Rád bych vyjádřil své hluboké politování nad minulými ranami, jejichž bolest nyní ožívá kvůli diskriminaci, která je stále přítomna v našich společnostech,“ uvedl v dopise belgický král. K tomu, aby se pří příležitosti výročí omluvil, ho v posledních týdnech vyzývali i belgičtí politici.
Dnešní Konžská demokratická republika byla v letech 1885 až 1908 jako takzvaný Svobodný konžský stát prakticky soukromým majetkem belgického krále Leopolda II. (vládl v letech 1865 až 1909). Jeho zástupci, především z řad armády, terorizovali místní obyvatele, jejichž otrockou práci využívali především na kaučukových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů. Nechvalně známé je také jejich trestání sekáním rukou.
Kvůli brutální vládě byl Leopold II. v roce 1908 donucen přenechat Kongo belgickému státu. Nezávislost získala středoafrická země až 30. června 1960. Ještě počátkem června hájil svého předka princ Laurent, který tvrdil, že Leopold do Konga nikdy nejel a že tedy není za zvěrstva přímo vinen.
Král nyní představil jiný pohled. „V době Svobodného konžského státu byly spáchány násilné a kruté činy, které stále zatěžují naši kolektivní paměť,“ uvedl v dopise konžskému prezidentovi Philippe, který usedl na belgický trůn v roce 2013. Zároveň přiznal, že Konžané trpěli a snášeli ponižování i v letech 1908 až 1960, kdy už země nebyla přímo v rukou krále, ale byla kolonií belgického státu.
Panovník v dopise slíbil, že bude bojovat proti „všem formám rasismu“, bude se snažit o upřímný dialog o historických otázkách i o to, aby se Belgie se svou minulostí vyrovnala.
Premiérka krále chválí, média reagují rozdílně
Monarchův dopis ocenila belgická premiérka Sophie Wilmésová. Nastal podle ní čas na to, aby se „Belgie vydala na cestu k pravdě“ o své koloniální minulosti. Na tuto cestu se lze podle premiérky dostat jen tím, že lidé uznají „utrpení druhých“. Také Wilmésová odsoudila jakoukoli formu rasismu.
V belgických médiích jsou reakce na králův dopis rozporuplné: některé noviny monarchu chválí, jiné tvrdí, že vyjádření nelze vnímat jako plnohodnotnou omluvu.
Podle listu Le Soir je dopis „nezbytným gestem“, které v očích světa povýšilo krále a jeho zemi. List De Standaard ale napsal, že „Konžané a aktivisté belgické odnože hnutí Black lives matter (Na černošských životech záleží) od královského paláce a vlády očekávají víc“. „Ať už je královo vyjádření lítosti jakkoli historicky důležité, konžské obyvatelstvo si za něj nic nekoupí,“ dodává komentář listu De Standaard. Podle dalších médií by gesto mohlo stát na počátku cesty k oficiální omluvě ve jménu belgického lidu.
Debatu o rasismu a koloniální minulosti vyvolala v Belgii, podobně jako v jiných zemích, smrt amerického černocha George Floyda při květnovém policejním zákroku v Minneapolis. Aktivisté tam od té doby poškodili řadu Leopoldových pomníků, například v Antverpách se ho místní úřady následně rozhodly odstranit. Ještě v úterý by měla zmizet Leopoldova busta také z podstavce v Gentu. Červenou barvou kdosi v polovině června polil i sochu krále Badouina I. (vládl v letech 1951-93), za jehož panování Kongo získalo před 60 lety nezávislost.
