Jako by stálo Bavorsko před koncem světa. Je úterý odpoledne, kolem šestnácté hodiny, pár desítek kilometrů od českých hranic. Stojím na zimním stadionu jednoho z nejpostiženějších bavorských okresů. Sedmidenní incidence tu právě přesáhla hodnotu 1 600.
Zatímco školy v okolí začínají počítat svoje necovidové žáky ve třídách na prstech rukou, tady na veřejném bruslení je kupodivu neobvyklý ruch. „Musíme toho využít, v sobotu jsme byli na adventních trzích v Regensburgu, v neděli na Vánocích ve westernovém městě, teď jsme na bruslích a pak ještě rychle do bazénu. Než nám to zavřou,“ vypráví mi zaujatě u mantinelu třiatřicetiletý Johannes, otec tří dcer.
A není sám. Za běžných okolností tu bývá v listopadu jen hrstka návštěvníků. Teď je jich desetkrát tolik. Ta atmosféra před koncem „všeho“ by se dala krájet.
Obchody se musí připravit na značně omezenou kapacitu, pokud jde o počty zákazníků v prodejně, a setkávat se smí nejvýše pět neočkovaných ze dvou různých rodin.
