Baroko poznamenalo kulturní krajinu Plzeňského kraje tak silně, jako žádný jiný umělecký sloh. Patrné je to dodnes.
Plzeňský kraj
Plzeňsko - Nejvýraznější stavby, které v kraji zůstaly v duchu uměleckého stylu překypujícího bohatostí a až nabubřelostí výzdoby v Plzeňském kraji, jsou díly hlavně tří tvůrců - Jana Blažeje Santiniho, Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Jakuba Augustona. To je jev, který v tuzemsku nemá obdoby. "Mohutný proud života, který vytryskl po skončení třicetileté války a po podepsání Vestfálského míru v roce 1648 (ostatně pero, kterým byl dokument podepsán, je vystaveno v knihovně zámku v Horšovském Týně) lze nazvat českým zázrakem. Umělci a řemeslníci přinášeli přes náš kraj ze západu nové kulturní vlivy, a tak vznikla zdejší výjimečná tvář českého baroka," říká Karel Drhovský, ředitel Státního památkového ústavu v Plzni. "Právě v Plzeňském kraji máme dva ze čtyř největších klášterních areálů v tuzemsku, v Plasích a v Kladrubech. Najdeme tu však i další rozsáhlé areály památek. Nemají v Čechách obdoby nejen svou architekturou, ale také interiéry," říká Karel Drhovský. K nejznámějším barokním památkám kraje patří nejen zmíněné Santiniho kláštery v Plasích a Kladrubech, ale i klášter v Chotěšově, proboštství plaského kláštera v Mariánské Týnici, Dientzenhoferův chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, či ve Vícově na Klatovsku a Augustonův zámek v Nebílovech, kaple svatého Víta v Dobřanech či zámky v Dolní Lukavici a Trpístech. "Zvláště o Santinim můžeme říci, že předběhl svou dobu. Při stavbě kláštera v Plasích zvolil odvážné technické řešení a rozlehlý objekt vybudoval jako stavbu na vodě, na dřevěném roštu na dřevěných pilotech zapuštěných do bažinaté půdy. Santiniho řešení je natolik dokonalé, že je budova dodnes bez statického narušení," upozorňuje Karel Drhovský. Dalším významným místem je Manětín se Santiniho přestavěným zámkem, parkem a památkovou zónou. Kromě toho je zdejší zajímavostí i množství barokních soch rozmístěných ve městě. "Zkrátka v celém okolí Plzně je patrná barokní krajina - v živě seskupených hmotách selských stavení a spojení dvorů, v kapličkách, na sochách světců i na božích mukách," uzavírá Drhovský.
Plzeňský kraj
Plzeňsko - Nejvýraznější stavby, které v kraji zůstaly v duchu uměleckého stylu překypujícího bohatostí a až nabubřelostí výzdoby v Plzeňském kraji, jsou díly hlavně tří tvůrců - Jana Blažeje Santiniho, Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Jakuba Augustona. To je jev, který v tuzemsku nemá obdoby. "Mohutný proud života, který vytryskl po skončení třicetileté války a po podepsání Vestfálského míru v roce 1648 (ostatně pero, kterým byl dokument podepsán, je vystaveno v knihovně zámku v Horšovském Týně) lze nazvat českým zázrakem. Umělci a řemeslníci přinášeli přes náš kraj ze západu nové kulturní vlivy, a tak vznikla zdejší výjimečná tvář českého baroka," říká Karel Drhovský, ředitel Státního památkového ústavu v Plzni. "Právě v Plzeňském kraji máme dva ze čtyř největších klášterních areálů v tuzemsku, v Plasích a v Kladrubech. Najdeme tu však i další rozsáhlé areály památek. Nemají v Čechách obdoby nejen svou architekturou, ale také interiéry," říká Karel Drhovský. K nejznámějším barokním památkám kraje patří nejen zmíněné Santiniho kláštery v Plasích a Kladrubech, ale i klášter v Chotěšově, proboštství plaského kláštera v Mariánské Týnici, Dientzenhoferův chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, či ve Vícově na Klatovsku a Augustonův zámek v Nebílovech, kaple svatého Víta v Dobřanech či zámky v Dolní Lukavici a Trpístech. "Zvláště o Santinim můžeme říci, že předběhl svou dobu. Při stavbě kláštera v Plasích zvolil odvážné technické řešení a rozlehlý objekt vybudoval jako stavbu na vodě, na dřevěném roštu na dřevěných pilotech zapuštěných do bažinaté půdy. Santiniho řešení je natolik dokonalé, že je budova dodnes bez statického narušení," upozorňuje Karel Drhovský. Dalším významným místem je Manětín se Santiniho přestavěným zámkem, parkem a památkovou zónou. Kromě toho je zdejší zajímavostí i množství barokních soch rozmístěných ve městě. "Zkrátka v celém okolí Plzně je patrná barokní krajina - v živě seskupených hmotách selských stavení a spojení dvorů, v kapličkách, na sochách světců i na božích mukách," uzavírá Drhovský.
