Pro novou konstituci se celkově vyjádřilo 92,5 procenta voličů, uvedla barmská státní televize. Účast podle ní činila 98,1 procenta. A to přes fakt, že zemi před třemi týdny postihl ničivý cyklon Nargis, který podle oficiálních údajů zabil skoro osmdesát tisíc lidí a dalších bezmála šedesát tisíc se stále pohřešuje.
Plebiscit byl původně naplánován na 10. května. Junta, během jejíž téměř padesátileté vlády se z Barmy stala jedna z nejchudších zemí světa, ho opravdu nechala proběhnout - pouhý týden po katastrofě. Lidé se na hlasování těší, argumentovali generálové, nehledíce na mezinárodní kritiku.
Hlasování bylo odloženo jen v oblastech, které Nargis zasáhl nejhůře, tedy hlavně v deltě řeky Iravadi. Tam se odehrálo tento víkend. V podstatě jen formálně, protože výsledek z první etapy už stejně nemohlo zvrátit.
Pro Barmánce šlo každopádně o první možnost volit za osmnáct let. Naposledy se k urnám vydali v roce 1990, kdy nechali ve volbách vyhrát opozici v čele se světoznámou disidentkou Do Aun Schan Su Ťij. Ke změně režimu to ale nevedlo: junta výsledek voleb neuznala a moc si ponechala.
Nynější všelidové hlasování je podle junty, jež je u moci od roku 1962, součástí "cestovní mapy demokracie". Ta sestává ze sedmi kroků a vyvrcholit má svobodnými volbami v roce 2010.
Oponenti režimu a spolu s nimi zahraniční analytici jsou ale přesvědčeni, že generálové prostřednictvím celého procesu jen upevňují moc. K přípravě ústavy junta své oponenty nepustila. Do nového základního zákona také zanesla zákaz jakékoliv veřejné činnosti pro Su Ťij, nositelku Nobelovy ceny za mír. Tu režim už léta drží v domácím vězení.
Humanitárci míří do delty
Cyklon zasáhl Myanmar, jak zní oficiální jméno země, 2. května. Řádil hlavně ve zmíněné deltě Iravadi. Údaje o počtu mrtvých rostly geometrickou řadou. Generálové zpočátku drželi zemi v izolaci, odmítali materiální pomoc i cizí humanitární pracovníky, do země nepouštěli lékaře ani novináře.
Tlak okolního světa sílil. Do Rangúnu, bývalé metropole, postupně začala proudit letadla s pomocí, junta později přijala i zahraniční lékaře. Minulý týden pak do země přijel šéf OSN Pan Ki-mun, aby generály přiměl k větší spolupráci.
Podařilo se, Pan po schůzce s vůdcem junty Than Šweiem prohlásil, že vláda otevře dveře zahraničním humanitárním pracovníkům (bez ohledu na národnost) a expertům na zvládání živelních katastrof. - čtěte Šéf OSN uspěl, junta pustí do Barmy zahraniční humanitárce
Zda ale režim své sliby opravdu stoprocentně dodrží, ještě není úplně jisté. Humanitárci se o tom přesvědčí, až dorazí z Rangúnu do delty Iravadi. Momentálně jsou podle agentur a televize CNN na cestě.
Nargis zabil přes 78 tisíc lidí, uvádí barmské oficiální zdroje. Šestapadesát tisíc dalších se stále pohřešuje. Celkem katastrofa zasáhla na 2,5 milionu Barmánců. Přišli o všechno, hrozí jim smrt hlady nebo následkem chorob. Jsou závislí právě na pomoci ze zahraničí, kterou jim ale junta podle humanitárních organizací zdaleka nedoručuje v takové míře, v jaké by mohla a měla.
Spojené národy odhadují, že z onoho půldruhého milionu lidí dostalo pomoc jen asi 500 tisíc. Hlad ohrožuje i desítky tisíc dětí.
