Ministr spravedlnosti Gambie, která letos v listopadu žalobu podala, v úterý na úvod řízení zdůraznil, že Mezinárodní soudní dvůr musí jednat a pokračující genocidu Rohingů v Barmě zastavit.
„Gambie žádá, abyste nařídili Barmě, aby zastavila toto nesmyslné zabíjení. Aby zastavila tyto barbarské, brutální činy, které šokovaly a nadále šokují kolektivní svědomí světa. Aby zastavila genocidu svých vlastních lidí,“ uvedl gambijský ministr Abubacarr Tambadou.
Armáda převážně buddhistické Barmy v srpnu 2017 zahájila rozsáhlou ofenzivu proti Rohingům v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště. Před tímto tažením, které OSN označila za etnickou čistku, uprchlo z Arakanského státu na západě Barmy do sousedního Bangladéše více než 730 000 Rohingů.
Vyšetřovatelé OSN loni obvinili barmské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování Rohingů a z vypalování jejich domovů. Gambie žalobu podala jménem Organizace islámské spolupráce (OIC) sdružující 57 států.
Barma proti závěru OSN protestuje a tvrdí, že vojenská operace byla „legitimní protiteroristickou reakcí na útoky spáchané rohingskými ozbrojenci“. Převážně muslimské Rohingy barmské úřady neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.
Někdejší barmská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, jež v době vlády vojenské junty v Barmě strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané barmskou armádou na Rohinzích přehlíží. Agentura AP napsala, že Su Ťij před Mezinárodním soudním dvorem obhajuje de facto činy těch lidí, kteří ji v minulosti věznili.
Novinářům hrozí v Barmě při práci nebezpečí zatčení (2018):
11. dubna 2018 |
