Třiatřicetiletý Kajthara se rozhodl vydat na mnišskou dráhu ve dvaceti letech, když pracoval jako humanitární pracovník. Stal se hlavním mnichem v klášteře Dhamma Darna v industriálním městě Hlaingthaja, kde dohlížel na místní sirotčinec.
Po únorovém sesazení vlády a převzetí moci armádou se přidal k těm, kteří se v barmských ulicích rozhodli vyjádřit svoji nespokojenost s děním v zemi. „Od šestého února organizujeme protesty v Hlaingthaji. Od tohoto data jsme pochodovali v ulicích každý den až do 14. února, kdy orgány začaly zasahovat proti protestům,“ řekl stanici Rádio Svobodná Asie.
Během násilného úderu ozbrojených složek zemřelo více než 60 lidí. Mnich nebyl mezi nimi, skrýval se kvůli tomu, že úřady vydaly rozkaz k jeho zatčení. Zatímco byl v úkrytu, zemřela jeho matka.
Právě krvavý zásah byl impulsem, po němž se vydal na novou životní stezku. „Odporovali jsme vládě vojenské rady mírumilovně, aniž bychom dokonce měli u sebe jedinou jehlu. Ale poté, co jsem se dozvěděl o tom, že (vojenské) síly střílely kolegy protestující, změnil jsem názor,“ říká. „Rozhodl jsem se zapojit do vojenského výcviku.“
Kajthara se vydal do takzvané „osvobozené“ oblasti, kterou nemá vojenská junta pod kontrolou. Místní velitelé jej zprvu nechtěli přijmout, protože je vysoce postavený mnich. Nakonec se však rozhodli povolit mu trénovat po boku jedné z etnických ozbrojených skupin.
V Barmě zastřelili holčičku. Nutili nás zabít i svou rodinu, tvrdí policisté |
„Bylo od nás jako od buddhistických mnichů vyžadováno, ať se zdržíme zabíjení, ale nyní jsme trénováni k tomu, abychom zabíjeli,“ poznamenává Kajthara. Ačkoliv má hodnost důstojníka, není si vzhledem ke svým dřívějším náboženským přísahám jist, zda je připraven čelit nepřátelské armádě.
„Přemýšlím nad tím, zda jsem opravdu schopný zabít někoho v bitvě. Jsem zvyklý bránit ostatním, aby zabíjeli. Ale nyní jako po vojákovi se ode mě očekává, že je (nepřátelské vojáky) zlikviduji,“ přiznává.
Buddhisté a násilí
Buddhistické svaté texty principiálně násilí odmítají. Náboženství rozšířené především v Asii je i proto považováno ve srovnání s monoteistickými náboženstvími za výrazně mírumilovnější. Religionisté nicméně poukazují na to, že buddhističtí mniši se mnohde zúčastnili zabíjení či ho sami iniciovali. Například na Srí Lance bojovali na straně převážně buddhistických Sinhálců proti většinou hinduistickým Tamilům v krvavé občanské válce.
Právě barmští buddhisté v poslední době byli v médiích zmiňováni jako doklad skutečnosti, že i „mírumilovný“ buddhismus může mít svou temnou, násilnou tvář. V souvislosti s útoky na rohingské muslimy časopis Time označil barmského mnicha Ašina Wirathua za „Usámu bin Ládina buddhismu“.
Do zbraně! Buddhističtí mniši svému náboženství bourají mírumilovnou image |
Wirathu podporoval operace armády proti Rohingům, kvůli nimž čelí Barma obviněním z genocidy. Na akce dohlížel současný hlavní velitel armády a po puči faktický vládce Barmy Min Aun Hlain, jenž se rád ukazuje na veřejnosti jako oddaný buddhista.
U konzervativního, nacionalistického křídla buddhistického mnišství má podporu. „Věří falešným zprávám armády, že pokud by v Barmě převládla demokracie, buddhismus bude v nebezpečí,“ řekl agentuře EFE jeden mnich.
Jiní podobně jako Kajthara ale podporují demonstrace. Podle organizace Dhamma and Peace Foundation kvůli tomu zadržely alespoň osmnáct mnichů.
Někteří následovníci Buddhova učení kontaktovali Kajtharu s tím, že chtějí následovat jeho kroky. On je od toho však odrazuje. „Je mnoho jiných způsobů, jak můžete pomoci, zatímco zůstáváte jako mnich uvnitř této země.“
Sám přiznává, že kdyby nebylo puče, zůstal by v náboženské službě. Chtěl založit buddhistickou univerzitu. „To byl můj sen, ale nyní je zničen.“
