Rozpočtový summite je plánovaný na 20. února. Vrcholné jednání podle Babiše vzhledem k dosavadní neústupnosti jednotlivých zemí zřejmě dohodu nepřinese.
Babiš Michelovi zopakoval, že Česko chce podobně jako další státy čerpající z fondů soudržnosti v rozpočtu na roky 2021 až 2027 zachovat současný objem peněz na kohezi, z nichž profitují hlavně méně rozvinuté státy.
Požadavky zemí východního a jižního křídla EU však narážejí na odpor některých bohatších zemí západu a severu, které by rády i s odvoláním na britský odchod z unie chtěly dále snížit celkovou výši rozpočtu i peněz na kohezi.
Současný návrh počítá s tím, že proti končícímu sedmiletému období ubude ve fondech kohezní politiky téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun). Podle Babiše je nynější návrh nepřijatelný, neboť Česko v něm na rozdíl od některých vyspělejších zemí tratí v příspěvcích z unijních fondů.
„Ty propočty se nám nelíbí, protože motivují země, které mají vysokou nezaměstnanost a nízký růst HDP. Tyto země mají dostat stejně, kolik měly a naopak my, kteří máme nejnižší nezaměstnanost a slušný růst HDP, tak nám se to krátí,“ řekl Babiš novinářům po jednání s Michelem.
Škrty na investice jsou nepřípustné, shodli se lídři 12 zemí EU |
Belgickému expremiérovi představil svůj pohled na to, kde by se v návrhu rozpočtu daly najít peníze na posílení kohezní kapitoly. Podle českého premiéra by se měly například zrušit slevy z odvodů, které si kdysi vyjednala Británie a těží z nich další vyspělé západoevropské země. Ušetřit by se dalo i na výdajích na evropskou obranu či provoz unijních úřadů, řekl Babiš.
Michel se tento týden sešel již s více než desítkou premiérů včetně předsedů vlád Maďarska či Slovenska Viktora Orbána a Petera Pellegriniho. Stejně jako další vůdci méně vyspělých zemí trvali na zmíněném požadavku, který patnáctka států stvrdila na víkendovém summitu Přátel koheze v Portugalsku.
Šéf Evropské rady ale jednal i s premiéry Nizozemska, Dánska či Švédska, kteří by naproti tomu rádi výdaje ještě omezili, aby celkový objem rozpočtu nepřekročil jedno procento hrubého národního důchodu (HND) EU. Méně vyspělé země by naproti tomu chtěly, aby byl přinejmenším na úrovni současného návrhu finského předsednictví, tedy 1,08 procenta HND.
„Těch střetů je tam strašně moc, čistí plátci chtějí platit méně, chtějí zachovat rabaty a nechtějí kohezi,“ prohlásil Babiš. „Já osobně neočekávám, že dojde k nějaké dohodě, protože ty rozdíly jsou obrovské,“ dal najevo skepsi před mimořádným summitem, od něhož si Michel slibuje přinejmenším sblížení názorů na celkový objem rozpočtu.
Babiš před schůzkou s Michelem krátce o rozpočtu jednal i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která prosazuje přerozdělení části peněz z tradičních kapitol na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami či digitalizace. „Pro nás je to hlavně o kohezi a investicích,“ nastínil rozdílný český postoj Babiš.
