Ve čtvrt na devět ráno 6. srpna 1945 japonské přístavní město Hirošima ozářilo druhé slunce. Půl kilometru nad zemí vybuchla atomová bomba, kterou svrhla posádka amerického letounu B-29. Kvůli ohromující záři získala atomová zbraň v japonštině své jméno - pikadon (záblesk).
Exploze v několika okamžicích vymazala celé město z povrchu zemského. Stavby ve městě byly především ze dřeva a cihel a proti tlakové vlně, jež dosahovala rychlosti zvuku, neměly šanci. I kilometr od epicentra měla tlaková vlna větší sílu než hurikán.
Pouhých 150 metrů od epicentra výbuchu ale zůstala stát poničená kostra Průmyslového paláce. Stavba českého architekta Jana Letzela přežila díky své bytelné betonové konstrukci.
Z Náchoda do země vycházejícího slunce
Náchodský rodák Jan Letzel do Japonska dorazil v roce 1907. Za sebou měl studia u zakladatele moderní české architektury Jana Kotěry, který si ho pochvaloval jako jednoho z nejnadějnějších žáků. Japonsko mladého architekta přitahovalo, už v jeho prvních secesních realizacích je patrná inspirace asijskými vzory.
Po roční práci pro egyptského místokrále odcestoval do Japonska a nastoupil jako designér u tehdejšího slavného asijského architekta George DeLalande. Netrvalo však dlouho a Letzel se osamostatnil. S místním zástupcem firmy Laurin & Klement Karlem Horou založil architektonické studio a začal realizovat své vize kombinující evropské moderní trendy a motivy secese s tradičními japonskými prvky.
Hlavní inovací ale bylo použití nového stavebního materiálu - betonu. Letzel si od jeho použití sliboval lepší odolnost vícepatrových staveb proti pravidelným zemětřesením.
Budova Průmyslového paláce se začala stavět v roce 1913 a slavnostně byla otevřena v srpnu 1915. Přesně o třicet let a jeden den později nad ní vybuchla atomová bomba pojmenovaná Little Boy. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, zemřeli. Letzelova bytelná konstrukce však jako jediná v nejbližším okolí epicentra zůstala stát.
Druhý domov
|
Letzel žil v zemi vycházejícího slunce dohromady osmnáct let, během nichž postavil desítky budov, například slavnostní síň německého císařství v Tokiu, kláštery Sacré Coeur a Stella Matutina, jezuitskou univerzitu nebo obchodní muzeum v Ósace. Nezanevřel ani na svou rodnou zemi. Pomáhal československým legionářům z Ruska při jejich návratu do vlasti a působil jako obchodní atašé čs. vyslanectví. Nikdy se neoženil, ale adoptoval opuštěnou dívku jménem Hanna Mahit, dceru německého otce a japonské matky. Zemřel v roce 1925 v pražském ústavu pro choromyslné na syfilis.Můj bože, co jsme to udělali?
Použití atomové pumy na Hirošimu je dodnes předmětem sporů. Američané se k nasazení jaderné zbraně rozhodli po vysokých ztrátách na Okinawě a Iwodžimě. Američané při dobývání dvou menších ostrovů na jaře 1945 ztratili téměř 20 tisíc mužů. Na japonské straně zemřelo desetkrát více fanatických obránců i civilistů. (o bojích na Okinawě čtěte zde)
Právě obavy z obrovských ztrát při invazi do srdce Japonska byly jedním z hlavních důvodů, proč americký prezident Harry Truman schválil svržení jaderných pum na japonská města Hirošima a Nagasaki o tři dny později.
|
"Obrátili jsme se a podívali na Hirošimu. Město bylo skryto pod tím strašlivým mrakem... rostoucím do houbovitého tvaru." |
Z americké základny na ostrůvku Tinian doručil nad Hirošimu čtyřtunovou pumu letoun B-29 Superfortress pojmenovaný po matce pilota Paula Tibbetse Enola Gay. Posádka podle pokynů zacílila na jasně rozeznatelný most Aloi ve tvaru T.
Muži na palubě Enoly Gay spustili Little Boye na padáku a napjatě počítali sekundy. Všichni byli nervózní, zda exploze nezničí také bombardér.
Když napočítali třiačtyřicátou sekundu, objevil se jasný záblesk. "Bílé světlo naplnilo letadlo," napsal později Tibbets. "Obrátili jsme se a podívali na Hirošimu. Město bylo skryto pod tím strašlivým mrakem... rostoucím do houbovitého tvaru." Druhý pilot Robert Lewis si zaznamenal do deníku: "Můj bože, co jsme to udělali?"
Posádka amerického bombardéru B-29 Enola Gay, ze kterého byla svržena první atomová bomba. Uprostřed stojí pilot Paul W. Tibbets, po jehož matce bylo letadlo pojmenováno.
Mohutná tlaková vlna a spalující žár přinesly okamžitě smrt skoro 80 tisícům lidí. Nakonec ale měla atomová bomba na svědomí životy velké části z 350 tisíc obyvatel Hirošimy, nepřežil skoro nikdo, kdo byl ve chvíli exploze blíže než kilometr a půl od epicentra výbuchu. Na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes.
Japonsko kapitulovalo 15. srpna 1945. První (a dosud i poslední) nasazení jaderných zbraní ukončilo válku v Pacifiku a předznamenalo největší hrozbu nadcházející studené války. Letzelův Atomový dóm je dodnes připomínkou destruktivních možností moderní techniky.
