Búšra Asadová přišla v červenci o svého manžela, bývalého šéfa syrské rozvědky Ásifa Šaukata. Byl jednou z obětí bombového atentátu na vedení bezpečnostních složek v Damašku. Po smrti manžela se prý začala obávat o bezpečnost sebe i dětí, tvrdí stanice al-Arabíja s odvoláním na nejmenovaný zdroj, který chtěl kvůli obavám o svůj život zůstat v anonymitě.
Podle něj se prezidentova sestra rozhodla opustit Sýrii i kvůli prohlubujícím se sporům v komunitě alávitů, k nimž patří prezidentova rodina i většina členů syrského režimu.
Někteří z představitelů menšinové muslimské skupiny se od stávajícího syrského prezidenta odklonili kvůli obavám, že jako celá sekta budou v budoucnu stíháni za zločiny, které Asadův režim spáchal na civilistech. A jejího manžela Syřané obviňují, že se na těchto násilnostech páchaných na civilistech podílel.
Sestra syrského prezidenta se vydala do Spojených arabských emirátů, kde už žila před časem, po nějaké rozepři s Bašárem Asadem.
"Osa odporu"Syrští povstalci po dvou dnech bojů obsadili hraniční přechod do Turecka v Tall Abjadu. Střety vyvolaly evakuaci v sousedním tureckém městě Akçakale. Povstalci měli dosud pod kontrolou tři ze sedmi hlavních přechodů do Turecka. Těžké boje pokračují v Aleppu a Damašku. Z metropole byly večer hlášeny dvě exploze, agentura SANA bez upřesnění informuje o mnoha postižených osobách. Podle organizace Amnesty International armáda na severu země zabíjí při bezhlavém bombardování velké množství civilistů, včetně dětí.   Bašár Asad prohlásil, že Sýrie je zasažena válkou proti "ose odporu" vůči Izraeli. Tato osa podle něj kromě Sýrie zahrnuje také Írán, libanonské hnutí Hizballáh a palestinská hnutí Hamas a Islámský džihád. |
Mezi odpadlíky z řad alávitů jsou i někteří frontoví důstojníci, kteří chtějí pomoci opoziční Syrské svobodné armádě svrhnout stávající syrský režim. Jedním z nich je i bývalý generál syrských Republikánských gard Manaf Tlas. Asadův přítel z mládí uprchl v červenci spolu se svou rodinou do Francie, když rodnou zemi opustil s pomocí francouzských tajných služeb.
V zemi přibývá únosů
V Sýrii mezitím přibývá únosů, při nichž chtějí únosci od rodin obětí výkupné v řádu tisíců dolarů, napsala agentura AFP. Někteří únosci požadují také munici.
Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) odhaduje, že od loňského března, kdy syrská revolta začala, bylo uneseno až tři tisíce lidí. Není za tím prý žádná konkrétní skupina. "Všichni unášejí všechny," řekl šéf OSDH Ramí Abdar Rahmán. Kromě unášení osob z táborů soupeřících stran se prý na situaci přiživují také kriminální kruhy, kterým jde hlavně o výkupné.
Šestašedesátiletého abú Ahmada unesli v srpnu v Damašku, když po práci doma odpočíval. Měl dobrou práci a to je podle jeho syna také důvodem únosu. "Zveřejnili jsme výzvu a někdo z lidových výborů za něj požádal o 75 tisíc dolarů (1,4 milionu korun)," sdělil syn s poukazem na provládní milice.
Rodina ale potřebnou částku neměla. Únosci otce zadržovali devět dní a nakonec propustili za 15 tisíc dolarů. Otec prý osobně vyvázl bez fyzické újmy, ale velmi otřesen, protože byl svědkem znásilnění dívky.
Únosů také přibývá ve velkém táboře pro palestinské uprchlíky Jarmúk. Tamního obyvatele Ahmada Muhammada Madždalavího našli po čtyřech dnech po zmizení zavražděného. V provincii Aleppo na severu je už mnoho oblastí v rukou povstalců a ti údajně unášejí místní proto, aby získali munici. Obyvatelé některých vesnic proto vzali zbraně do rukou, aby se před únosy chránili.
Účastníci internetové diskuse situaci v některých částech Sýrie popisují jako šílenství. "Někteří z povstalců se chovají jako kriminálníci a někdejší zločinci zase vystupují jako rebelové. Toto šílenství v lidech vyvolává všeobecný strach. Velmi to odnášejí civilisté, mají strach z bombardování, ze zabití, z uvěznění a teď i z únosu," sdělil jeden z uživatelů na Skypu.
