Demonstranti skandovali „Nikol zrádce“ nebo „Nikole odejdi!“. Reportér AFP na místě odhadl počet protestujících na dva až tři tisíce. Arménská policie se podle AFP při zadržování protestujících zaměřovala především na představitele politické partaje Vzkvétající Arménie.
Když došlo na zatýkání, poslanec za Vzkvétající Arménii Arman Abovjan volal do megafonu: „Celou zemi zatknout nemůžete!“ Mezi zadrženými je také lídr uskupení Gagik Carukjan. Demonstranti se shromáždili na náměstí Svobody, odkud se vydali před vládní budovu střeženou těžkooděnci.
Pašinjan ve středu podle agentury Interfax vysvětlil, že k rozhodnutí uzavřít dohodu s představiteli Ruska a Ázerbájdžánu o ukončení bojů v Náhorním Karabachu ho vedla snaha vyhnout se kolapsu v regionu a zamezit obětování životů tisíců arménských vojáků.
Pašinjan uvedl, že dohodu podepsal ve chvíli, kdy Arménie ztratila kontrolu nad Šušou, druhým největším městem v Náhorním Karabachu, a kdy arménským ozbrojeným silám docházely zdroje.
Pašinjan již dříve dohodu, kterou její strany podepsaly v pondělí večer, označil za bolestivou a vynucenou situací na bojišti. Záhy po oznámení ujednání vtrhli jeho odpůrci do sídla parlamentu a do úřadu vlády a sedmnáct politických stran ho vyzvalo k odstoupení.
10. listopadu 2020 |
Ázerbájdžán slaví vítězství
Naopak v ázerbájdžánské metropoli Baku lidé oslavovali. Prezident Ilham Alijev dohodu považuje za arménskou kapitulaci a konec okupace.
Na základě dohody Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent, který má dohlížet na klid zbraní. Podle agentury AFP jsou již první ruské jednotky na místě.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan poslancům své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje sdělil, že Ankara a Moskva ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného centra, které bude střežit mír v Náhorním Karabachu.
Hanebný mír, zuří Arméni. V Karabachu však mířili k totální porážce |
Erdogan podle agentury TASS uvedl, že Turecko „zaujme místo po boku mírotvůrců v Karabachu“, a upřesnil, že Ankara bude těsně spolupracovat s Baku.
Poslední boje o Náhorní Karabach začaly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt poprvé vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
