Dohodu musí ještě schválit parlamenty obou zemí.
Turečtí a arménští politici měli dva dokumenty, jeden o diplomatických vztazích a druhý o vzájemné spolupráci, podepsat ve Švýcarsku už v 17. hodin našeho času. Jak ale uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA Ian Kelly, na poslední chvíli se objevily nesrovnalosti.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která se ceremoniálu na curyšské univerzitě účastnila, jednala během dne s oběma stranami, napsala britská BBC.
Hillary Clintonová během jednání s arménskou diplomacií.
Už se schylovalo k podpisovému aktu, když se nečekaně vrátila do hotelu, kde jednání probíhala. Arméni prý vznesli námitky proti prohlášení, které měli přečíst turečtí politici, a tak Clintonová s arménským ministrem zahraničí Edwardem Nalbandianem znovu zasedli k jednacímu stolu.
Mezitím se do hotelu dostavil i turecký šéf diplomacie Ahmet Davutoglu s novým projevem. Zástupci obou zemí se ale nakonec dohodli, že nikdo z nich žádný projev pronášet nebude.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a Švýcarska Micheline Calmy-Reyová poté, co zprostředkovaly dohodu Turků a Arménů.
Státy spolu neměly diplomatické styky už od roku 1991, kdy Arménie vyhlásila nezávislost na Sovětském svazu. Vztahy zatěžují především vzpomínky na první světovou válku. Při deportaci Arménů do Sýrie v letech 1915 až 1917 zemřelo až jeden a půl milionu lidí. Podle odborníků to byla první genocida dvacátého století. Turci ale připouštění jen maximálně pět set tisíc mrtvých, které navíc označují za oběti války.
Jedním z důsledků podpisu dohody by mělo být také znovuotevření hranic. Ty jsou uzavřené od roku 1993, kdy se Turci zastali Ázerbajdžánu v konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach. Nyní by se přes ně obyvatelé obou zemí měli dostat do dvou měsíců od ratifikace dohody parlamenty.
