Třetina dotázaných by svým arabským spoluobčanům klidně nepřiznala volební právo. Navíc plných 47 procent, tedy téměř polovina, by jim dala jen nejzákladnější občanské pravomoci a nechala je žít pod zvláštní palestinskou samosprávou.
Překvapivý výzkumNa otázky výzkumné agentury Dialog odpovídalo 503 respondentů (Izrael má 6 milionů obyvatel). - 59 % (dotázaných) je pro upřednostňování Židů ve veřejné správě Zdroj: The Independent |
Vyplývá to z výsledků průzkumu, který publikoval izraelský liberální deník Haaretz. Ten patří mezi nejstarší a nejoblíbenější izraelské noviny a ve srovnání s jinými častěji zařazuje do vydání analytické texty. Dlužno dodat, že byl v posledních letech doma kritizován pro příliš "protiizraelské" postoje.
Asi dvacet procent z celkových osmi milionů obyvatel Izraele je arabského původu. Výsledek výzkumu dává podle izraelského listu za pravdu obavám, že se společnost v zemi radikalizuje a arabská menšina bojuje s diskriminací. A že takové myšlenky už nejsou vlastní pouze ortodoxním Židům.
"Výzkum ukazuje, že by Izrael jako židovský stát upřednostňoval Židy," vyvozuje z výsledků místní novinář a bloger Noam Sheizaf. "Jsou to přímé důsledky okupace. Po více než půl století, kdy zde náš národ dominuje, není překvapením, že většina Izraelců nepřiznává Arabům stejná práva."
Oddělené bydlení i školství
Padesát devět procent dotázaných by uvítalo, kdyby byli ve státních službách přednostně zaměstnáváni Židé. Polovina by pak ocenila, kdyby s nimi bylo zacházeno lépe než s Araby. Čtyřicet procent respondentů by bylo pro separaci v bydlení i školství.
Lidskoprávní organizace už dlouho volají po tom, že Izrael nastoupil politiku diskriminace, která dělá z Arabů občany druhé kategorie. I sami Židé považují za normální, že by země přijala za svou politiku apartheidu (rasové segregace), což je v porovnání s faktem, že je Izrael odjakživa považován za jedinou funkční demokracii v oblasti, v ostrém kontrastu.
Nevypadá to, že by se Izraelci za něco styděli, podotýká britský deník The Independent. Sedmdesát procent z dotázaných by si dokázalo představit, že by jejich země plně anektovala Západní břeh. A ještě více (75 procent) by pak doporučovalo vybudovat oddělené cesty, zvlášť pro Izraelce a zvlášť pro Palestince. Mnoho z nich dokonce považují takový krok za nezbytný.
"Pro nás pravidla neplatí?"
"Výzkum nám dává dohromady obrázek dnešní izraelské společnosti. A vykresluje ji jako velice, velice nemocnou," popisuje Gideon Levy ze zmíněného izraelského deníku. "Tady už nejde jen o nějaké domácké názory. Izraelci se otevřeně ukazují jako nestydatí nacionalisté."
"Kdyby se takový výzkum týkal oblíbenosti Židů v jakémkoli evropském státě, rozpoutal by Izrael peklo. Ale pro nás jako by taková pravidla neplatila," nebere si servítky Levy.
POLEMIKAIzraelci prý chtějí apartheid. Tvrdí česká média  Názor historika Ivo Cermana na validitu zmíněného výzkumu i citovaných anglických zdrojů na blogu iDNES.cz. |
Pravicový Likud Benjamina Netanjahua je u moci spolu s menšími religiozními a nacionálními stranami už tři roky. Neziskové organizace za tu dobu zaznamenaly nárůst snah konečně vyřešit dlouhodobý izraelsko-palestinský konflikt.
Mnoho možností, žádné řešení
Mnoho Izraelců považuje oficiální uznání obou vedle sebe fungujících států za vzdálenou budoucnost. I přesto, že ji oficiálně podporuje i sám Netanjahu.
Židovská zástavba se tak dále rozpíná do východního Jeruzaléma i na kraj Západního břehu, tedy míst, která by rádi Palestinci považovali v případě nezávislosti za součást svého území.
To však dává naději na jeden společný stát, variantu, pro kterou by byli i někteří Palestinci. Izraelci se ovšem obávají, že právě taková budoucnost by ohrozila suverenitu židovského národa ve svém vlastním státě, doplňuje Independent.
Britský deník The Guardian navíc dodává, že téměř polovina dotázaných by souhlasila s přesunem izraelských Arabů do Palestiny. Třetina by pak nechala přejít arabská města v Izraeli po palestinskou samosprávu v případě, že by se židovské osady formálně přesunuly pod izraelskou.
