Při teroristickém útoku organizace Černé září zahynulo před čtyřiceti lety v bavorské metropoli jedenáct izraelských olympioniků, jeden německý policista a pět palestinských útočníků. Tragédie na mnichovské olympiádě v září 1972 ukázala, že je bezpodmínečně nutné nastavit nekompromisní bezpečnostní pravidla i na olympiádě, ačkoliv se právě kvůli této události mají celosvětově zastavovat válečné konflikty.
5. září 1972 brzy ráno podle původních oficiálních informací přelezla osmičlenná skupina teroristů plot areálu olympijské vesnice, v níž bydleli mimo jiné i izraelští sportovci. Právě k nim si to Palestinci namířili.
Podle nově odhalených skutečností, které v archivech objevil německý magazín Der Spiegel, se tato tragédie vůbec nemusela odehrát, nebýt laxního přístupu německé policie a ignorování řady varování před samotným útokem.
Agentura ČTK uvedla, že německý magazín našel v archivech zmínku o vážné bezpečnostní hrozbě v italském tisku, a to s datem tři dny před útokem. Podobných varovných signálů bylo více, ale německá policie je ignorovala.
Teroristé nakonec zastřelili dva Izraelce přímo při přepadení, dalších devět pak unesli a chtěli je vyměnit za 234 vězňů v izraelských celách. Když se pak snažili Palestinci utéct i se zajatci pryč z Německa do některého ze spřátelených arabských států, strhla se na letišti Fürstenfeldbruck přestřelka, při níž zemřelo všech devět rukojmí, jeden policista a pět únosců. Zbylé tři teroristy policie zadržela. Celkem měla akce šestnáct obětí.
Německá vláda se pak podle týdeníku Der Spiegel snažila informace o předchozím varování tajit, ministrům bylo dokonce zasláno memorandum, které doporučovalo upustit od kritiky a neposkytovat veřejnosti žádné informace.
Na všechny se snesl Boží hněv
Izrael přišel s tvrdou reakcí. Izraelské tajné služby dostaly rozkaz, aby zlikvidovaly každého, kdo měl s mnichovským útokem cokoliv společného. Všechny tyto operace se zastřešují názvem Boží hněv. Příslušníci tajných složek měli také za úkol zastrašit ty, kteří by chtěli plánovat další útoky proti Izraeli.
Kromě názvu Boží hněv uvádějí některé zdroje i krycí jméno Bajonet. Tak se jmenuje také speciální jednotka tajných služeb, kterou Izrael vyslal před zahájením londýnské olympiády, aby zajistila ještě větší bezpečí olympionikům židovského státu (více o strachu Izraele z útoku čtěte zde).
Odvetná kampaň ze strany Izraele netrvala nijak krátkou dobu: od půlky září 1972 až do roku 1988. O hledání a zabíjení lidí spojených s útokem na mnichovské olympiádě vznikl v roce 2005 i celovečerní film Mnichov, který režíroval Steven Spielberg.
Londýn odmítl minutu ticha, Palestina to ocenila dopisem
Londýnská olympiáda odmítla uctít památku izraelských sportovců minutou ticha při zahajovacím ceremoniálu. Toto rozhodnutí přivítal palestinský olympijský výbor.
V děkovném dopise, který dostal předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge, Palestina tento krok chválí. "Sport je mostem pro lásku, sjednocení a pro šíření míru mezi národy. Nesmí vést k rozvratu a k šíření rasismu," je podle serveru ynetnews.com napsáno v dopise.
Symbolickou minutu ticha přesto drželo v pátek odpoledne přes 20 tisíc lidí na různých místech Londýna. Ti se účastnili akce Minuta pro Mnichov, kterou organizovala Britská sionistická organizace, uvedl izraelský deník Haaretz.
