Antverpy jsou světově proslulým centrem obchodu s diamanty, prodejem vzácných kamenů se tam živí přes 1 600 lidí a firem. Dvě třetiny z nich jsou však podle svého tvrzení neprávem zasažené unijními zákony o praní špinavých peněz. Unie je začala zavádět v roce 2016.
Chtěla zastavit neblahou praxi, kdy se do oběhu dostávaly obrovské sumy pocházející ze zločinu a peníze z různých podezřelých transakcí šly do kapes teroristů. Tehdy však odstartovaly problémy belgických obchodníků.
Ti říkají, že jim banky zmrazily přístup k penězům, které si na své účty uložili v amerických dolarech. „Hlavní belgické banky odstřihly obchodníky s diamanty od jejich účtů, což nemůžete vnímat jinak než jako diskriminaci celého jednoho odvětví průmyslu,“ popisuje Rob van Buerden.
Ve svém podniku Diamond House Antwerp obchoduje s diamanty už více než čtyři dekády, uvádí německá stanice Deutsche Welle. Nedávno vyhrál soukromý spor se svou bankou, která mu zamezila přístup na jeho firemní účet. Ten už je po rozhodnutí soudu znovu dostupný, na svůj osobní účet se však podnikatel stále nedostane.
Přístav v Antverpách má novou dominantu, stavbu v podobě diamantu |
S kolegy z oboru se proto van Buerden chystá podat žalobu s tím, že belgické banky zneužily právo EU v nefér tažení vůči nim. Obchod s diamanty je logisticky relativně snadný, ceny nabízených produktů jsou astronomicky vysoké a nedrží se žádných všeobecně známých ceníků. Proto unijní úřady při tvorbě nové přísné legislativy vnímaly tento segment jako vysoce rizikový.
Tím se pak řídí banky, jež často nemají dostatečné povědomí na to, aby správně vyhodnotily rizikovost „diamantových“ transakcí. Celému odvětví tak diktují podmínky, které obchodníci vidí jako diskriminační.
Jak v lednu napsala unijní agentura Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), někteří podnikatelé nemají kromě firemních účtů přístup ani k těm spořicím, jiným zase banky zamítají žádosti o kreditní kartu, hypotéku či půjčku, případně jim bez rozumného vysvětlení nepříjemně zvedají úrokové míry a ostatní poplatky.
Jen Antverpami a jejich věhlasnou diamantovou čtvrtí každý rok údajně projdou kameny za 34 miliard eur (841,5 miliardy korun). Mluvčí organizace Antwerp World Diamond Centre (AWDC), jež obchodníky zastupuje, ale k žalobě se nepřipojí, vidí zmrazení účtů v boji za transparentní podnikání s diamanty jako kontraproduktivní.
Antverpy prohrávají boj s narkomafií. Belgičtí celníci jsou bezradní |
„Na začátku se děly šílené věci. Lidé najednou svým zaměstnancům začali vyplácet mzdu v hotovosti,“ popisuje mluvčí, podle něhož je toto přesně situace, které se chce každý odpůrce praní špinavých peněz vyhnout.
Belgická bankovní asociace Febelfin však trvá na tom, že k žádné diskriminaci vůči obchodníkům s diamanty nedochází. „Nesmíme zapomínat na to, že jsou banky soukromé společnosti a mohou si svůj obchodní model nastavit podle toho, jak si vyhodnotí rizika a jaké mají kapitálové požadavky,“ uvádí ve svém prohlášení s tím, že každá firma má právo jakéhokoliv klienta odmítnout.
Na „své“ řemeslo si nicméně posvítily i samotné Antverpy a rozhodly, že všichni klenotníci nabízející šperky veřejnosti musejí ke svému zboží přikládat podrobnou dokumentaci. Ta má kromě data nákupu a informací o daném obchodě obsahovat také detailní popis zakoupeného klenotu – a to včetně vysvětlení, co jednotlivé odborné pojmy znamenají.
Radnice tak chce zákazníky z řad laiků ochránit před podvodníky, kteří místo pravých diamantů nabízejí padělky nebo vystavují kradené zboží. V konečném důsledku díky tomu hodlá zatočit i s praním špinavých peněz stejně jako EU. Nová povinnost se však netýká lidí, kteří s diamanty obchodují na burze, kam laická veřejnost obvykle nemíří, píše The Brussels Times.
