Zaklepou vám na rameno, když tankujete na pumpě. Nabídnou vám drink nebo spíš výhodnou půjčku od příbuzného. Zavážou si vás a pak začnou využívat. Chtějí informace. Když je nedostanou, přijdou výhrůžky. I taková je dnes práce belgických celníků.
V celé zemi jich pracuje přes tři tisíce. Z obavy o vlastní bezpečí si střeží své soukromí a objektivům fotografů se straní. Jejich šéf, generální ředitel belgické celní správy Kristian Vanderwaeren, říká, že podlehnout není tak těžké. „Hledají slabé kusy, ty nejchudší, ty s osobními problémy, ty, kteří hodně utrácejí. Zeptají se vás: Nechceš si vydělat trochu peněz?“ vypráví.
Minulý měsíc policie zatkla zaměstnance soudní správy, který měl přístup do národních finančních databází a seznamů zadlužených celníků, policistů a dalších úředníků. Narkomafie si tak díky němu mohla vytipovat, koho oslovit. A uplatit, aby se přidal na jejich stranu.
Jedním z loňských zatčených byl i muž, který díky své bezpečnostní prověrce přesně věděl, které kontejnery v přístavu ostatní označili jako potenciální zásilky kokainu. Za takovou informaci pašeráci podle Vanderwaerena ochotně platí kolem 50 až 80 tisíc eur (až dva miliony korun).
Dokážou totiž díky tomu náklad včas přesunout do méně nápadného kontejneru anebo ho někde uložit a počkat na příhodnější dobu. Svou roli v dovozu kokainu z Latinské Ameriky hrají i balkánské gangy. Jako pověstný trojský kůň se Srbové či Albánci schovávají v kontejnerech z Evropy, které se tolik nekontrolují a jsou uskladněné blízko těch jihoamerických.
Belgie má kolosální problém s kokainem, droga zaplavila antverpský přístav |
V noci se pak vynoří a nelegální náklad přestěhují. I to podle šéfa celníků umožňuje rozšířená korupce pracovníků logistiky v přístavu.
Mafiáni jim nabídnou mnohem víc, než kolik si tam dokážou vydělat. A mladíkům z chudého přistěhovaleckého severu města zase dávají svým bohatstvím, vystaveným na odiv, najevo, že pokud se k nim přidají, budou se mít dobře i oni.
Půlmilionové Antverpy, známé pro své historické centrum s cechovními domy, Rubensovu tvorbu, obchod s diamanty i módu, jsou tak dnes metropolí kokainu, odkud do Evropy proudí čím dál větší hromady drog. „Děláme skvělou práci, ale když se podíváte na výsledky, jsou bohužel nulové. Nechci být pesimista, ale tady to vidíte,“ říká Vanderwaeren pro The Times.
Agentura Evropské unie pro drogy (EMCDDA) navíc upozorňuje, že se Evropa stala hlavním tranzitním bodem pro přepravu drog na východ do Ruska a do asijských a blízkovýchodních zemí.
Jen loni v obrovském antverpském přístavu zachytili necelých 90 tun kokainu, dosavadní rekord a o 33 procent víc než v roce 2020. Dvakrát víc než před pěti lety. Zabavená droga by v pouličním prodeji měla hodnotu závratných 12,8 miliard eur (přes 313 miliard korun).
 |
Většina oblíbené drogy pocházela z Ekvádoru, Panamy a Paraguaye. Podle odhadů OSN však zásahem celníků mafie přišla o pouhých deset procent pašovaných drog. Kromě kokainu Vanderwaerenovi lidé loni v Antverpách zadrželi také 1,3 tuny heroinu a 11,7 tun hašiše.
A rok 2022 začal zostra. Jak tento týden napsal list The Brussels Times, v antverpském přístavu už stačili zabavit 657 kilogramů kokainu v zásilce z Brazílie. Bílý prášek byl rozdělený do dvaceti sportovních tašek v kontejneru s kovem, uvedla belgická vláda. Na ulici by se kokain prodal odhadem za 32 milionů eur (784 milionů korun).
Rekrutují lidi a infiltrují je do celní správy
Poté, co Velká Británie opustila Evropskou unii, Belgičané zvýšili počty celních kontrol. Potřebovali proto nabrat stovky nových zaměstnanců. I toho drogové gangy využily a infiltrovaly úřad přímo. „Záměrně rekrutují lidi a posílají je do naší organizace. Jakmile jsou uvnitř, zkouší získat informace a také se jim to daří,“ přiznává Vanderwaeren.
Loni se policii podařil velký zásah, když pronikla do systému stamilionů šifrovaných zpráv a dokázala tak zatknout stovky lidí a posunout celé vyšetřování zase o další krok, napsal list The Wall Street Journal. Policie jedním dechem přiznává, že je to boj s větrnými mlýny.
„Za pár měsíců se objeví další lidé, kteří zatčené nahradí. Ale získaná zkušenost nám pomáhá vyvíjet nové strategie. Vždycky je to trochu hra kočky s myší,“ podotýká antverpský státní zástupce Franky De Keyzer.
Tamní primátor Bart De Wever (lídr separatistické Nové vlámské aliance) pak před časem poznamenal, že se i do lokální politiky nenápadně vkrádá nová třída bohatých podnikatelů, za kterými stojí vyprané špinavé peníze z drog. „Tito kriminálníci vyhledávají společnost respektovaných lidí. Ani se nenadějete a jste v pasti. Nebo vás dohoda s nimi láká. Nikdo vůči tomu není imunní,“ upozornil.
Po zprávách tajných služeb, že se gangy chystají De Wevera zabít, získal primátor nepřetržitou policejní ochranu. Sám považuje aktivity narkomafie za větší bezpečnostní hrozbu než terorismus. S tím si přitom zrovna Belgie už prožila své. Na útoky na bruselském letišti Zaventem z března 2016 ještě nezapomněla.
Gangy nakonec vyženou slušné lidi
Se silnější mafií ve městě přibylo i násilí. Jednak si gangy vyřizují účty mezi sebou – poslední obětí je Bledar Muca, údajně člen albánského gangu, zastřelený o víkendu před svým domem na předměstí Antverp. Cílem útoků se však stávají i restaurace a domy běžných občanů. Třeba zaměstnanců přístavu, kteří tak mají přistoupit na výzvu ke spolupráci.
Antverpský primátor dodává, že narkomafie svými zisky v širším kontextu tráví celou společnost. Peníze totiž pere přes nakoupené vily či fast foody a poctivé podniky ve městě pak těmto byznysům nedokážou konkurovat. „Špinavé peníze předhoní čisté peníze. Vyženou čestné lidi,“ míní politik.
Postřelený nizozemský novinář zemřel. Proslavil se reportážemi o podsvětí |
A Vanderwaeren souhlasí. „Infiltrují normální ekonomický život. Stejně jako v Jižní Americe to začne tady, pak vstoupí do veřejných služeb a pak začnou ovlivňovat politiky. Pokud dál půjde o miliardy, kde budeme za pět let?“ obává se šéf belgických celníků.
Problém se netýká jen Belgie, ale i sousedního Nizozemska. „Hlava drogové mafie je v Amsterdamu, ale ruce a nohy má v Antverpách,“ říká primátor. Za belgickými hranicemi se totiž tuny kokainu roztřídí a vyšlou do zbytku Evropy. V Nizozemsku také sídlí přistěhovalecká „Mocro mafie“.
Gang vede král kokainu Ridouan Taghi, který je spolu s dalšími zločinci podezřelý z několika vražd a pokusů o ně. Policie věří, že některé si objednal přímo z vězení, odkud se mimochodem také plánoval dostat na vlastní pěst.
„Musí to být ve stylu Navy SEALS,“ nabádal prý svého právníka a bratrance. Narkobarona mělo vysvobodit komando žoldnéřů z Balkánu. Taghi údajně stojí i za vraždou nizozemského investigativního novináře Petera de Vriese, který byl zastřelen loni v létě.
