Volba amerického prezidenta vypadá jako rozhodování v binárním soustavě - na výběr máte jen jedničku nebo nulu. Ve skutečnosti však na amerického prezidenta kandiduje řada dalších kandidátů a ve většině států mohou voliči dopsat i takzvaného „write-in“ kandidáta.
Ze všech kandidátů, kteří jsou v letošní volbě ve hře, jsou nejvíce slyšet jména dvou z nich - libertariána Garyho Johnsona a kandidátky zelených doktorky Jill Steinové. „Když jsou dvě hlavní možnosti depresivní, třetí možnost vypadá dobře,“ poznamenal moderátor pořadu HBO Last Week Tonight John Oliver. Podle něj však další kandidáti rozhodování Američanům neulehčí, z voleb udělají jen hlasování o menším ze čtyř zel místo dvou.
Steinová má sice za sebou sedmadvacetiletou praxi jako lékařka, ve vysoké politice se však nevyzná. Neúspěšně kandidovala na guvernérku Massachusetts a v roce 2012 i na prezidentku.
Podle svého volebního programu chce udělat velké změny v přístupu k životnímu prostředí, pracovních příležitostech i zdravotní péči, která by měla být dostupná pro všechny. Podle Olivera však Steinová netuší, jak svých cílů dosáhnout. To se ostatně odráží i v mizivé celostátní podpoře. Podle webu RealClearPolitics má celostátní podporu 2,4 %.
Oproti tomu její oponent libertarián Gary Johnson má větší sympatie Američanů. Podle stejné statistiky má podporu 6,5 procenta. Bývalý guvernér Nového Mexika si dlouhodobě stěžuje, že nedostává dostatek prostoru v médiích.
Ale v čase, který na obrazovkách dostal, se mu podařilo udělat hned několik faux pas. V jednom rozhovoru na otázku ohledně konfliktu v Sýrii vyšlo najevo, že netuší, co je Aleppo. V jiném zase nebyl schopný jmenovat jediného světového lídra, kterého obdivuje.
Podle The New York Times by přitom nyní buď Steinovou nebo Johnsona volila hned třetina mladých voličů. Průzkum webu USA Today zase ukazuje, že celkem 36 % z voličů do 34 let si vybralo Trumpa jen proto, aby se Clintonová nedostala do Bílého domu. Naprosto stejná čísla vyšla i v táboře demokratické kandidátky, kde 36 % mladých voličů uvedlo, že ji budou volit, aby zabránili Trumpovi chopit se moci.
Republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová se před volbami utkali ve třech velkých debatách. Zde je souhrn třetí debaty z 19. října:
Odkaz Rosse Perota
Každé americké prezidentské volby se objeví kandidáti mimo Republikánskou a Demokratickou stranu, kteří aspirují na křeslo v Bílém domě. Naposledy v roce 1968 se nezávislému kandidátovi Georgi Wallacovi podařilo vyhrát v několika státech USA.
Americké volby1. DEBATA: Teroristé, daně i osobní útoky KOMENTÁŘ: Pyrrhovo vítězství Clintonové 2. DEBATA: Urážky i hrozba vězením VICEPREZIDENTI: Přeli se o Trumpovy daně PROFILY PARTNERŮ
PROFILY VICEPREZIDENTŮ Tim Kaine: Hillarin harmonikář se srdcem jezuity Mike Pence: Trumpovo číslo dvě má duši faráře |
Jeho kampaň favorizující segregaci mu získala voliče z amerického jihu. Za Arkansas, Louisianu, Mississippi, Alabamu a Georgiu získal Wallace tehdy 46 volitelů, přičemž ke zvolení jich je třeba 270. V celonárodním sčítání hlasů získal něco přes 13 procent hlasů.
Tenhle výsledek výrazně překonal v roce 1992 texaský miliardář Ross Perot, kterému dalo hlas více než 19 procent voličů. Přesto v počtu volitelů Wallace nepřekonal, protože se mu v žádném státě nepodařilo získat většinu. Ve volebním systému USA, kde vítěz bere všechno, to znamená, že nezískal jediného volitele.
Do voleb přesto zasáhl. Republikánskému kandidátovi prezidentu Bushovi staršímu chybělo tehdy na jeho rivala pět a půl procenta. Když tak vítězství spadlo do klína Billu Clintonovi, republikáni se netajili svou kritikou na účet Perota. Kdyby podle nich Texasan odstoupil a podpořil Bushe, Clinton by prohrál.
Podle článku The New York Times však ubral Perot hlasy oběma kandidátům.
I když situace je dnes jiná a žádní kandidáti mimo Republikánskou a Demokratickou stranu nemají podporu jakou měl Perot, každý odevzdaný hlas se počítá. Je tak dobře možné, že Hillary Clintonové nebo Donaldu Trumpovi budou hlasy odevzdané „třetím kandidátům“ ve výsledku chybět.
