O telefonickém rozhovoru prezidentů USA a Kuby po příjezdu na summit amerických zemí v Panamě informovala agentura AP s poukazem na prohlášení představitele kubánské státní informační agentury Jorgeho Leganoa na sociální síti Facebook. Teprve asi 12 hodin poté informaci oficiálně potvrdil také Bílý dům.
Vývoj vztahů USA a KubyNapjaté vztahy mezi Kubou a USA panují od roku 1959, kdy ostrov ovládli komunisté vedení Fidelem Castrem. O dva roky později přerušily země diplomatické styky, později pak USA zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou. V létě 1963 zakázala americká vláda jakékoli finanční transakce s Kubou. Reagovala tak na přítomnost sovětských raket na karibském ostrově. Nařízením se také výrazně omezily cesty Američanů na Kubu, která pro ně dřív byla oblíbenou prázdninovou destinací. |
V prohlášení kancelář prezidenta uvedla, že lídři obou zemí spolu mluvili ještě ve středu před tím, než americký prezident odletěl z Washingtonu na návštěvu Jamajky, kterou měl v plánu před summitem v Panamě (více o této cestě se dočtete zde).
Raúl Castro a Barack Obama spolu podle Bílého domu po telefonu mluvili o obnovení diplomatických vztahů mezi zeměmi a otevření zastupitelských úřadů. Washington s Havanou přerušil veškeré diplomatické styky v roce 1961.
Nyní se mají prezidenti obou zemí dokonce setkat osobně. Již v pátek večer (v sobotu po půlnoci středoevropského času) se Obama a Castro potkají na zahájení summitu společně s ostatními lídry amerických zemí. Setkat by se však měli i mezi čtyřma očima na okraj summitu. Obamův poradce pro bezpečnost Ben Rhodes uvedl, že se tato ostře sledovaná schůzka očekává v sobotu.
„Zcela jistě předpokládáme, že budou mít možnost vidět se zítra na summitu a vést spolu diskuzi,“ citovala agentura Reuters páteční prohlášení Obamova poradce.
V Panamě už ve čtvrtek večer za zavřenými dveřmi jednali přes dvě hodiny ministři zahraničí obou zemí John Kerry a Bruno Rodríguez. Diplomatické zdroje po schůzce agentuře Reuters popsaly, že to byla „dlouhá a velmi konstruktivní diskuze“, která vedla k pokroku. Oficiálně ale ani jedna ze zemí k jednání žádné podrobnosti nesdělila.
Na takto vysoké úrovni ovšem představitelé USA a Kuby jednali poprvé od kubánské revoluce v roce 1959. Tehdy se spolu setkali Fidel Castro a americký viceprezident Richard Nixon.
Aktuální setkání ministrů zahraničí je součástí snah o normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Havanou, které před více než 50 lety zmrazily revoluční události na Kubě a následné přimknutí ostrova do sféry vlivu Moskvy.
Obama rozhodne o vyškrtnutí Kuby z černé listiny
Klíčovým okamžikem summitu by také mohlo být případné oznámení Obamy o vyškrtnutí Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus. Šéf Bílého domu při své čtvrteční návštěvě Jamajky potvrdil, že by o tomto kroku měl brzy rozhodnout.
Řekl také, že ministerstvo zahraničí již dokončilo proceduru posuzování důvodů pro či proti setrvání Kuby na seznamu. Až prý dostane závěry svých bezpečnostních poradců, oznámí své rozhodnutí.
Americká diplomacie podle zdrojů v Senátu vyškrtnutí Kuby ze seznamu bránit nebude. Naznačil to nejvýše postavený demokrat v senátním výboru pro zahraniční vztahy Ben Cardin.
Případné vyškrtnutí Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus je klíčové z hlediska toho, že by otevřelo cestu pro úplné zrušení obchodního embarga, které USA na Kubu uvalily počátkem 60. let. Na americký seznam zemí podporujících terorismus nyní patří kromě Kuby ještě Írán, Súdán a Sýrie.
Případné rozhodnutí, zdali bude embargo skutečně zrušeno, ovšem nezávisí na prezidentu Obamovi, ale na republikány ovládaném Kongresu. Ti se však opakovaně ostře postavili i vůči vyškrtnutí Kuby ze seznamu, a dá se tedy předpokládat, že Obama při případné snaze o odstranění embarga narazí na jejich odpor.
Oteplování vztahů předznamenal pohřeb Mandely
Oteplování vztahů mezi Washingtonem a Havanou předznamenalo už setkání amerického a kubánského prezidenta na pohřbu Nelsona Mandely v prosinci 2013. Státníci si tehdy potřásli rukou a prohodili spolu několik slov. Bylo to první osobní setkání mezi vůdci oběma zemí po víc než pěti desetiletích.
Castro po schůzce s Obamou prohlásil, že si dovede představit civilizovanější vztahy mezi USA a Kubou.
Zásadní obrat po víc než půl století vztahů na bodu mrazu posléze přišel loni v prosinci. Prezident Obama tehdy oznámil změnu zahraniční politiky USA vůči Kubě, zatímco paralelně k jeho televiznímu projevu k národu v obdobně smířlivém tón promluvil také Raúl Castro.
Stalo se tak poté, co Kuba propustila pětašedesátiletého Američana Alana Grosse, který byl na ostrově zadržen, když se podílel na programu na podporu budování demokracie financovaným americkou vládou. Spolu s ním Havana pustila na svobodu také dalších 53 politických vězňů. USA výměnou za to propustily pětici kubánských agentů, kteří v 90. letech operovali na Kubě (podrobnosti se dočtete zde).
Podle amerického prezidenta sehrál klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí papež František. Oba lídry podle něj loni vyzval v dopise k dialogu.
