„Připravujeme se na to, že podpis se uskuteční 29. února,“ uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Dodal, že po podpisu by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou podepsání dohody ale je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu.
Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly vládu Tálibánu nad Afghánistánem.
„Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody,“ uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Období „sníženého násilí“ má podle něj začít platit od páteční půlnoci.
Dosažení dohody by mohlo být prvním krokem ke stažení asi 13 tisíc amerických vojáků a tisíců příslušníků jednotek dalších zemí NATO. Stalo by se tak 18 let po invazi koaličních vojsk, kterou vyvolaly teroristické útoky z 11. září 2001 v New Yorku.
V Afghánistánu je nyní zhruba 20 tisíc zahraničních vojáků, kteří jsou součástí mise NATO a z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací. V Afghánistánu působí i čeští vojáci.
Generální tajemník NATO Stoltenberg uvítal ohlášení podpisu dohody jako začátek cesty k „trvalému míru“. „Raduji se z dnešní zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Tálibánu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů,“ sdělil Stoltenberg v prohlášení.
Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude „významný krok v mírovém procesu v Afghánistánu“. Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ašrafa Ghaního podpis dohody neohrozí. „Skutečná práce začne potom,“ citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.
2. listopadu 2018 |
