„Mé děti umíraly hladem. Tak jsme museli jednu dceru prodat. Myslíte, že nejsem smutná? Vždyť je to moje dítě! Samozřejmě by bylo lepší, kdybych ji prodat nemusela,“ svěřila se reportérce BBC obyvatelka západoafghánské provincie Herát, která si z pochopitelných důvodů nepřála uvést své jméno.
Její manžel se dříve živil sběrem odpadků, to dnes ale rodinu nemůže uživit. „Hladovíme. Doma není mouka ani olej. Nemáme nic. Netušíme, jaká bude budoucnost naší dcery. Nevím, co si o tom jednou bude myslet. Ale musel jsem to udělat,“ ukazuje muž k děvčátku odpočívajícímu v zavěšené postýlce.
Dnes žijí v uprchlickém táboře v Herátu, kde si Saleha uklízením domů zámožnějších občanů vydělá asi sedmdesát centů denně (přibližně 15 korun).
