Už dnes můžeme zárodky takových lepších zítřků sledovat. Největší obavy vzbuzují v lidech nejrůznější choroby. V budoucnosti budou řadu z nich likvidovat miniaturní roboti - ponorky, pohybující se lidským tělem (tisíckrát menší, než je tloušťka lidského vlasu). V tomto týdnu oznámili američtí vědci ze dvou pracovišť v časopise Science, že našli způsob, jak tyto robotky chemicky pohánět.
AIDS. Dvěma nejobávanějšími nemocemi současnosti jsou rakovina a AIDS. Léčbou obou se zabývají desítky výzkumných týmů. V lednu letošního roku vědci z Howard Hughes Medical Institute v americkém státě Massachusetts oznámili, že se jim podařil průlom v boji s AIDS.
Zjistili, že lidské buňky dokáže před infekcí HIV, způsobující AIDS, chránit protein označený jako 5-Helix. Cesta k případnému praktickému užití léku bude sice ještě dosti dlouhá, ale informací o tom, že lékaři nacházejí možné terapie, ale hledají i očkovací látky proti AIDS, se objevuje stále víc.
NÁHRADNÍ ORGÁNY. Klonování nemusí být jen obávanou technologií k výrobě identických, poslušných kopií. Naopak. Díky jemu i genetickému výzkumu bude možné pro lidi vyrábět v nepříliš vzdálené budoucnosti náhradní orgány. Srdce, játra, ledviny. Budou vznikat buď jako produkt terapeutického klonování které nedávno schválil britský parlament -, nebo si budeme pěstovat jako zásobník různá zvířata - nejpravděpodobněji vepře.Výhodou bude i to, že odpadne riziko případného odmítnutí orgánu naším organismem - budou přece z našich buněk.
UMĚLÉ SOUČÁSTI. Ale lidé získají i umělé součásti těla - například novou ruku, nohu, oko či srdce. Američtí lékaři počátkem roku zahájili novou sérii testů s umělým srdečním svalem. Mělo by být brzy k dispozici pacientům po celém světě. V polovině loňského roku zase evropští vědci představili projekt umělého oka - náhražky, která vrátí nevidomým zrak.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zdraví je podmíněno nejen účinnými léky a možnostmi medicíny, ale také prostředím ve kterém žijeme. I to by mohlo být výrazně lepší. Pokud se podaří donutit nejrozvinutější státy například k závazku výrazného snížení emisí škodlivých plynů, do padesáti let by se mohla uzavřít ozonová díra. Propočítali to v září loňského roku američtí vědci.
Mohlo by se podařit i výrazně omezit globální oteplování. Minulý týden otiskl časopis Nature velkou varovnou studii o ničení amazonských pralesů. Ozvali se brazilští vědci, kteří ji zcela zpochybnili a dodali, že prales má zatím stále vysokou regenerační schopnost. Pokud je to pravda, možná by mu stačilo trochu pomoci. Za určitých podmínek se také nenaplní vize válek o vodu.
VOLNÝ ČAS. Zdravý člověk ve zdravém prostředí bude mít velké množství volného času. Co s ním podnikne? Brzy bude z každého bytu možné vstoupit do kterékoli knihovny světa a přečíst si jakoukoli knihu. Už před třemi lety naznačil objev nové technologie elektronického inkoustu další vývoj knihy. Ta bude sice z papíru a v pevné vazbě, ale díky mikroskopickým komůrkám s kapkami barev reagujícími na elektrické napětí bude možné naplnit jednu a tutéž papírovou knihu obsahem podle potřeby.
TELEVIZE. Zcela novou podobu bude mít televize. Přestane být pasivní zábavou - díky interaktivitě si budou diváci sami vybírat, co a kdy a v jaké podobě chtějí vidět.
Televizní programy už nebudou. Ani to není vzdálená utopie. Na konci roku 2000 začala společnost Microsoft tento systém zkoušet na vzorku tisíce domácností v Portugalsku, stejně jako v dalších pěti evropských státech.
